#12 – Ekonomické dopady klimatické neutrality

Průběžným cílem Zelené dohody pro Evropu je snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Co se týče emisí, Evropská komise skutečně navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak v Evropě mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Doplňme, že Evropská rada tento plán schválila v prosinci 2020. Zahrnula jej také do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně přijmout (.pdf, str. 5). Rada EU a Evropský parlament následně tento rámec odsouhlasily v červnu 2021, a v platnost tak mohl vstoupit v červenci 2021.

Plán Evropské komise počítá s částkou 72,2 miliard eur v uvedeném období. Zmíněné prostředky jsou součástí Sociálního klimatického fondu a jsou určeny na řešení sociálních dopadů rostoucích cen energií.

Evropská komise (EK) navrhla (.pdf) zřízení Sociálního klimatického fondu v roce 2021 v důsledku rozšíření (.pdf) Zelené dohody pro Evropu o budovy a silniční dopravu. Se spuštěním Sociálního klimatického fondu EK počítá (.pdf, str. 43) v roce 2025, přičemž na období do roku 2032 má fond disponovat prostředky ve výši 72,2 mld. eur (.pdf, str. 9).

Cílem zmíněného fondu je ochrana (.pdf, str. 2) zranitelných domácností, mikropodniků a ohrožených uživatelů dopravy, na které mohou dopadnout vyšší (.pdf, str. 2) ceny fosilních paliv. Fond by tedy měl (.pdf, str. 2) nárůst cen kompenzovat.

O návrhu na zavedení fondu informovala také česká eurokomisařka Věra Jourová.

Navrhujeme Klimatický sociální fond,který zmírní dopady na domácnosti, především na lidi kteří si nemohou dovolit nést další finanční zátěže. Budeme vyvíjet tlak, aby se přidali další globální hráči. 🌍 je jen jedna a všichni jsme za ni odpovědní, tváří v tvář budoucím generacím.

— Věra Jourová (@VeraJourova) July 14, 2021

Sociální klimatický fond je součástí zmíněného systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), který funguje od roku 2005. ETS si klade za cíl snižování emisí skleníkových plynů. K tomu využívá emisní povolenky, které slouží k omezení objemu skleníkových plynů, produkovaných energeticky náročnými odvětvími. Celkový počet povolenek je regulován EU. Ta následně jednotlivé povolenky přiděluje, popř. si je podniky kupují. Počet povolenek je postupně redukován, aby se emise snižovaly. Zároveň také roste cena těchto povolenek, což se promítá do ceny energií. V reakci na to, jak se v poslední době rychle zvyšují ceny energií, byl právě navržen Sociálně klimatický fond.

Částka zmíněná Francem Bogovičem se od skutečné částky, uvedené (.pdf, str. 9) v plánu EK, liší o 0,2 mld. eur. Je tedy v námi tolerované odchylce (10%), a proto výrok slovinského europoslance hodnotíme jako pravdivý. 

Cílem Fondu pro spravedlivou transformaci je pomoc regionům, které jsou kvůli přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. V ČR se jedná o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Slovinský europoslanec Franc Bogovič ve svém výroku poukazuje na jeden z nástrojů, který podle něj může sloužit k pomoci unijním ekonomikám procházejícím ekologickou transformací, ale také lidem ohroženým energetickou chudobou. Tématu jsme se již v minulosti věnovali, vycházíme proto z našeho dřívějšího textu:

Fond pro spravedlivou transformaci (FST) je unijní nástroj pro pomoc regionům, které jsou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu. Hlavním cílem FST je podpořit území, která jsou vlivem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. FST se zaměřuje na vytváření pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu. Dalším cílem je obnova krajiny, která byla těžbou uhlí poškozena.

Z České republiky se Fond pro spravedlivou transformaci týká tří krajů, a to Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. Peníze do těchto krajů budou rozděleny podle pěti ukazatelů, přičemž nejvíce peněz půjde do Moravskoslezského kraje (18,9 mld. Kč), necelých 16 mld. do Ústeckého kraje a Karlovarskému kraji připadne 6,3 mld. Kč.

Fond pro spravedlivou transformaci byl zřízen na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze 14. ledna 2020. Evropský parlament návrh na vytvoření Fondu formálně přijal 18. května 2021. 615 europoslanců souhlasilo se zřízením FST, 35 se vyslovilo proti a 46 se zdrželo hlasování.

Emmanuel Macron 9. listopadu 2021 oznámil výstavbu nových jaderných reaktorů. V únoru 2022 informoval o stavbě 6 jaderných elektráren a o zadaných studiích pro stavbu dalších 8 takových zařízení. První z nových reaktorů by měl být uveden do provozu před rokem 2035.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 9. listopadu 2021 ve svém projevu oznámil, že Francie zahájí za účelem energetické nezávislosti výstavbu nových jaderných reaktorů. 

10. února 2022 pak ČTK uvedla, že podle Macrona v následujících desetiletích dojde k výstavbě minimálně šesti nových jaderných reaktorů. Dále francouzský prezident prohlásil, že chce prodloužit životnost starších elektráren ze stávajících 40 na 50 let. První nový reaktor by podle jeho slov měl být uveden do provozu před rokem 2035. 

Oznámil také, že byly zadány studie, podle nichž by měly být v budoucnu postaveno dalších osm podobných zařízení. Do roku 2050 by měla Francie navíc až zdesetinásobit výrobu solární energie a postavit nové větrné elektrárny na moři.

Pro širší kontext uveďme, že Francie, podobně jako Česká republika, vyrábí výraznou část své energie z jádra. V rámci Evropské unie tak dlouhodobě usiluje o to, aby bylo jádro zařazeno mezi udržitelné zdroje energie.

Evropská unie v roce 2020 importovala 57,5 % veškerých zdrojů energie, roku 2018 pak byly náklady na dovoz energie 331 miliard eur. Ve stejném roce činila hodnota ropy, zemního plynu a uhlí dovezeného z Ruska 101 miliard eur.

Nejprve se zaměřme na to, kolik procent primární energie se v Evropské unii nakupuje za zahraničí. Primární energii můžeme definovat jako formu energie, která se vyskytuje ve volné přírodě. Mezi typické příklady patří ropa, zemní plyn, uhlí, dřevo, vítr, voda, přírodní uran či sluneční záření.

Pro ověření jsme využívali data z Eurostatu (statistický úřad Evropské unie). Údaje za rok 2021 ještě nejsou dostupné, nicméně v roce 2020 importovala Evropská unie 57,5 % všech primárních energií. EU byla v tomto roce energeticky nejvíce závislá na ropě (97 %) a zemním plynu (83,6 %), nejméně pak na tuhých fosilních palivech (35,8 %), kam spadá zejména uhlí. Pro kontext dodejme, že v průběhu posledních deseti let se závislost na importu příliš nezměnila. Například v roce 2010 se dováželo 55,8 % energií.

Nyní se podívejme na to, kolik Evropskou unii import energií stojí. Ve zprávě Evropské komise týkající se nákladů na energie je uvedeno, že v roce 2018 činily (.pdf, str. 17) náklady na jejich dovoz 331 miliard eur. Novější údaje se nám nepodařilo dohledat, Komise navíc tuto zprávu vydává pouze jednou za dva roky.

Z dat Eurostatu se nám podařilo dohledat (.xlsx) také hodnotu importu vybraných energetických produktů – ropy, zemního plynu a uhlí – z Ruska do Evropské unie. Z následující tabulky vyčteme, že v roce 2018 skutečně dosahovala hodnota importu zhruba 100 miliard eur. V letech 2017, 2019 a zejména v roce 2020 byly tyto hodnoty nižší.

Můžeme tedy shrnout, že EU v roce 2020 importovala 57,5 % energie, což lze přibližně označit jako jednu polovinu. Data za rok 2018 nám zase ukazují, že náklady na dovoz energie činily 331 miliard eur. Tato částka opět přibližně odpovídá 350 miliardám eur, které zmiňuje Franc Bogovič. Hodnota importu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska představovala pak v roce 2018 částku 101 miliard eur, což je opět v souladu s čísly europoslance Bogoviče. Je nutné doplnit, že v dalších letech se již hodnota dovozu energií z Ruska snížila. Jelikož však srovnáváme poslední dostupné ucelené hodnoty, což jsou data pro rok 2018, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu německý kancléř Scholz 27. února na schůzi Spolkového sněmu uvedl, že Německo hodlá na spolkovou obranu jednorázově vydat 100 mld. eur a každoročně vyhradit 2 % HDP na obranu státu. Dosud Německo na obranu dávalo jen lehce přes 1 % HDP.

Slovinský Europoslanec Franc Bogovič zmínil, že Německo hodlá posílit svůj rozpočet na obranu státu. Německý kancléř Olaf Scholz opravdu 27. února 2022 na zvláštní schůzi Spolkového sněmu v Berlíně v reakci na aktuální situaci mezi Ruskem a Ukrajinou představil prohlášení, ve kterém shrnul:

• jak se Německá spolková republika staví k jednání prezidenta Putina, jaké kroky Německo podnikne v rámci pomoci Ukrajině
• jaké sankce ve spolupráci s EU uvalí na Rusko
• jak Bundeswehr (ozbrojené síly Spolkové republiky Německo) dosud podpořil své východní spojence

Ve čtvrtém bodě tohoto prohlášení se kancléř Scholz věnoval posílení německé obrany, v jehož rámci ustaví zvláštní fond Spolkové obrany, který bude využíván na potřebné investice a zbrojní projekty. Do tohoto fondu ve spolupráci se Spolkovým ministrem financí Lindnerem vláda převede jednorázovou sumu 100 mld. eur. Scholz v prohlášení apeloval na zákonodárce, aby upevnili tento fond v německé ústavě. Dále si Německo hodlá vyhradit každý rok 2 % z HDP na obranu. Během posledních 20 let totiž Německo vydávalo na obranu přibližně 1,1–1,4 % HDP ročně, a neplnilo tak 2% závazek (.pdf, str. 3) v rámci NATO.

V dalších částech prohlášení Scholz mluví o zlepšení vojenských technologií ve spolupráci s ostatními státy EU a o možnostech, jak zabezpečit spolehlivé dodávky energie pro Německo (hlavně za využití obnovitelných zdrojů). V souvislosti s tím oznámil plán stavby dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG).

Nakonec ve své řeči zdůraznil důležitost demokracie a míru, jednoty EU a partnerství spojenců NATO.