Spustit kvíz
Europa

Informace

Evropský parlament

Evropský parlament je významným fórem pro politické debaty a rozhodování na úrovni Evropské unie. Poslance Evropského parlamentu volí unijní občané ve všech členských státech v přímých a tajných volbách, na základě kterých dochází k širšímu zapojení občanů a zájmů veřejnosti do samotného legislativního procesu EU. Skrze zapojení občanů se prohlubuje demokratický princip a rozhodovací proces v Evropě, na který unijní instituce kladou důraz. Parlament má důležitou roli také v podpoře boje za demokracii, svobodu vyjadřování a spravedlivé volby ve světě.

Evropský parlament je unijním orgánem, který od svého vzniku postupně nabýval legislativních a rozpočtových pravomocí, které mu nyní umožňují rozhodovat společně se zástupci vlád členských zemí v Radě Evropské unie ve většině oblastí unijní působnosti.

O Evropském parlamentu
Historie Evropského parlamentu

Základ Evropskému parlamentu položilo Parlamentní shromáždění, které vzniklo s ustavením prvního evropského společenství v roce 1952. Cílem už tehdy bylo, aby šest zakládajících členských států (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko) začalo spolupracovat na dosažení společných cílů.


Shromáždění se postupně stalo společným fórem pro debaty pro všechna tři nadnárodní evropská společenství – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Evropské hospodářské společenství (EHS). V průběhu času se Shromáždění přejmenovalo na Evropský parlament, orgán, který je dnes jedním z klíčových aktérů ovlivňujících unijní politickou agendu.


Sídlo Evropského parlamentu

Parlament má tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se poslanci scházejí jednou v měsíci na týdenním plenárním zasedání. Stále výbory Parlamentu sídlí v Bruselu, kde se konají také doplňková plenární zasedání menších formátů nebo schůze jednotlivých politických skupin. Samotné předsednictvo Evropského parlamentu a jeho Generální sekretariát se nacházejí v Lucemburku.


Sídlo Evropského parlamentu


Složení Evropského parlamentu

V čele Evropského parlamentu stojí jeho předseda, který je volený na období 2 a půl let. Toto období odpovídá polovině funkčního období Parlamentu a je obnovitelné. Předseda parlamentu společně se 14 místopředsedy dohlíží na jeho fungování a činnost a zastupuje jej při jednáních s ostatními institucemi EU. Předseda také uděluje finální schválení při jednání o unijním rozpočtu a společně s předsedou Rady EU podepisuje veškeré legislativní akty přijaté v rámci řádného legislativního postupu.


K dalším politickým orgánům Evropského parlamentu se mimo jeho předsednictvo, které tvoří předseda parlamentu a jeho místopředsedové, řadí 5 kvestorů odpovědných za administrativní a finanční záležitosti europoslanců, Konference předsedů výborů a Konference předsedů delegací.


Jádro Evropského parlamentu tvoří europoslanci, kteří jsou voleni v přímých volbách na pětileté funkční období na základě poměrného volebního systému. Volební systém do unijního parlamentu není ve všech členských zemích jednotný, liší se podle ústavních zvyklostí a volebních pravidel jednotlivých států EU-27.


Evropský parlamentu v aktuálním období 2019-2024 tvoří 705 poslanců reprezentujících všechny členské státy EU. Počet poslanců za každou zemi je zhruba úměrný počtu jejích obyvatel, ačkoli menším zemím je za účelem zvýšení jejich vlivu udělen mírně vyšší podíl. Při přepočtu hlasů na mandáty se využívá sestupná proporcionalita, to tedy znamená, že žádná země nemůže mít méně než 6 nebo více než 96 europoslanců a celkový počet členů Evropského parlamentu nesmí překročit 705 (tj. 704 europoslanců + předseda).


Složení Evropského parlamentu


Politické skupiny

Evropští poslanci na plénu nezasedají podle státní příslušnosti, ale na základě nadnárodní příslušnosti k politické skupině neboli frakci. Politické skupiny jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, jejichž zástupci byli zvoleni v jednotlivých členských státech. Podmínkou vzniku politické skupiny na úrovni EU je minimální počet 25 poslanců pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských zemí. Europoslanec nemůže být současně členem více politických skupin Parlamentu. Může se však rozhodnout o nezařazení do skupiny a mít tak nezávislý statut.


Politických skupin je v současném Evropském parlamentu sedm. Jejich součástí je více než sto národních politických stran. Aktuálně nejpočetnější politickou skupinou v Evropském parlamentu je středo-pravicová Evropská lidová strana (EPP). Následuje sociálně-demokratické Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Obnova Evropy (Renew Europe), Identita a demokracie (ID), Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA), Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL).


Politické skupiny/frakce současného Evropského parlamentu


Volby do Evropského parlamentu

Každých pět let volí občané členských států EU své reprezentanty do Evropského parlamentu – od roku 1979 jediného přímo voleného orgánu Unie. Europoslanci poté na půdě Parlamentu zastupují zájmy svých voličů při přijímání celounijních rozhodnutí. Právě po prvních přímých volbách začal význam Evropského parlamentu značně narůstat. Přímá volba nejenže upevnila legitimitu celého tělesa, ale současně posílala i jeho kompetence, kterých parlament postupně nabýval s každou další revizí smluvního rámce EU.


Volební systém do Evropského parlamentu není jednotný, liší se napříč členskými zeměmi na základě jejich ústavních zvyklostí a volebních pravidel. Dopředu jsou na unijní úrovni stanoveny pouze obecné zásady společné všem členským státům EU, které musí být v průběhu voleb dodrženy. Jedná se například o zásadu všeobecného a tajného hlasování nebo rovnost žen a mužů. Celounijně se jedná o poměrný volební systém, na jehož základě dochází k proporčnímu přepočtu hlasů a křesel. Počet poslanců za každý stát je zhruba úměrný počtu jejich obyvatel, přičemž současně dochází ke zvýhodnění menších států.


Voličům musí být minimálně 18 let. V tomto ohledu představuje výjimku pouze Rakousko, kde mohou občané volit od dosažení věku 16 let. Každá země se rozhoduje, na kdy přesně v časovém období čtyř dnů volby vyhlásí.


Funkce a činnost Evropského parlamentu

Činnost Evropského parlamentu lze rozdělit na základě jeho tří hlavních kompetencí, kterými jsou legislativní, rozpočtové a kontrolní pravomoci.


Oblasti kompetencí Evropského parlamentu


Evropský parlament je jedním z klíčových aktérů rozhodovacího procesu EU. Oproti národním parlamentům však nedisponuje právem legislativní iniciativy, nemůže tedy předkládat návrhy nových unijních předpisů. Legislativní iniciativa na úrovni EU náleží pouze Evropské komisi. Evropský parlament však v průběhu evropské integrace nabyl rozsáhlých legislativních kompetencí, na základě kterých společně s Radou EU rozhoduje o většině legislativních návrhů Komise. Ty může schválit, odmítnout, nebo k nim předložit pozměňovací návrhy. Mimo to rozhoduje také v otázkách mezinárodních dohod nebo rozšiřování Unie a přístupového procesu nových států do evropského bloku.


Rozpočtová pravomoc opět náleží jak Evropskému parlamentu, tak Radě. Tyto dvě instituce se společně podílejí na sestavování, a především schvalování unijního rozpočtu, na jehož dodržování a naplňování dohlíží Komise.


Evropský parlament je orgánem, který nad ostatními unijními institucemi vykonává demokratickou kontrolu. Dozorčí roli vykonává především nad Komisí, na jejímž jmenování má zásadní podíl. Parlament má totiž pravomoc schvalovat jmenovaného předsedu Evropské komise, stejně tak jako je v jeho kompetenci i schvalování Evropské komise jako celku. Evropská komise je Parlamentu přímo odpovědná, europoslanci mohou Komisi odvolat na základě vyslovení jejich nedůvěry v komisařský sbor. Kontrolní roli vykonává Evropský parlament i prostřednictvím tzv. interpelací. V neposlední řadě uděluje Parlament Komisi tzv. rozpočtové absolutorium.


Zelená transformace

Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Sed vel lectus. Donec odio tempus molestie, porttitor ut, iaculis quis, sem. Fusce wisi. Suspendisse nisl. Sed vel lectus. Donec odio tempus molestie, porttitor ut, iaculis quis, sem. Fusce tellus. In laoreet, magna id viverra tincidunt, sem odio bibendum justo, vel imperdiet sapien wisi sed libero. Integer malesuada. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat.

Plán na podporu oživení evropy

Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Sed vel lectus. Donec odio tempus molestie, porttitor ut, iaculis quis, sem. Fusce wisi. Suspendisse nisl. Sed vel lectus. Donec odio tempus molestie, porttitor ut, iaculis quis, sem. Fusce tellus. In laoreet, magna id viverra tincidunt, sem odio bibendum justo, vel imperdiet sapien wisi sed libero. Integer malesuada. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat.

Fusce tellus

  1. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Aliquam at porttitor sem. Aliquam erat volutpat. Donec placerat nisl magna, et faucibus arcu condimentum sed.
  2. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Aliquam at porttitor sem. Aliquam erat volutpat. Donec placerat nisl magna, et faucibus arcu condimentum sed.
  3. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Aliquam at porttitor sem. Aliquam erat volutpat. Donec placerat nisl magna, et faucibus arcu condimentum sed.
Test
1

XXX


2

XXX