Spustit kvíz Spustit kvíz 
Ondřej Knotek 30. května 2022Fond pro spravedlivou transformaci je unijní nástroj, který má pomoci nejvíce postiženým regionům s transformací na klimatickou neutralitu. Jedním z hlavních cílů je obnova krajiny poškozené těžbou uhlí a vytváření míst pro pracovníky, kteří z uhelného průmyslu odcházejí.
Fond pro spravedlivou transformaci (FST) je unijní nástroj pro pomoc regionům, které jsou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu. Hlavním cílem FST je podpořit území, která jsou vlivem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. FST se zaměřuje například na vytváření pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, či na rekultivaci krajiny, která byla těžbou uhlí poškozena.
V České republice se Fond pro spravedlivou transformaci týká tří krajů, a to Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. Peníze do těchto krajů budou rozděleny podle pěti ukazatelů (počet obyvatel, HDP, nezaměstnanost, plocha dotčená těžbou a počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji), přičemž nejvíce peněz půjde do Moravskoslezského kraje (18,9 mld. Kč), dále necelých 16 mld. do Ústeckého kraje a Karlovarskému kraji připadne 6,3 mld. Kč.
Fond pro spravedlivou transformaci byl zřízen na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze 14. ledna 2020. Evropský parlament návrh na vytvoření Fondu formálně přijal 18. května 2021.
V rámci Fondu pro spravedlivou transformaci bylo vytyčeno několik oblastí, které jsou nejvíce ohroženy klimatickou tranzicí. Těmto regionům pak budou poskytovány kompenzační prostředky. V České republice se jedná o Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.
Na začátek uveďme, že tzv. just transition regions, o kterých hovoří Ondřej Knotek, byly zřízeny v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), který přijal Evropský parlament v květnu 2021. Jedná se o nástroj EU sloužící k pomoci regionům, které jsou či budou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu. Hlavním cílem FST je podpořit území, která jsou vlivem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. FST se zaměřuje například na vytváření nových pracovních míst pro zaměstnance utlumovaného uhelného průmyslu či na rekultivaci krajiny, která byla těžbou uhlí poškozena.
V České republice se Fond pro spravedlivou transformaci týká tří krajů, a to Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. Kompenzační prostředky pro tyto kraje budou rozděleny podle pěti ukazatelů (počet obyvatel, HDP, nezaměstnanost, plocha dotčená těžbou a počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji), přičemž nejvíce peněz poputuje do Moravskoslezského kraje (18,9 mld. Kč), dále necelých 16 mld. do Ústeckého kraje a Karlovarskému kraji připadne 6,3 mld. Kč.
Doplňme, že například na Slovensku jde o region Horní Nitra, který byl mezi čtyřmi pilotními transformujícími oblastmi v Evropské unii. V Polsku patří (.pdf, str. 7) mezi tzv. just transition regions oblast Horního Slezska či region kolem Valbřichu.
Pro české kraje je ve Fondu pro spravedlivou transformaci vyhrazeno 1,64 mld. €, tedy 40,5 miliard korun dle kurzu v době rozhovoru. Ministerstvo životního prostředí na svých stránkách počítá se starším kurzem a celkovou částkou 42,7 miliard.
Fond pro spravedlivou transformaci (FST) je unijní nástroj pro pomoc regionům, které jsou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu. Hlavním cílem FST je podpořit území, která jsou vlivem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. FST se zaměřuje například na vytváření pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, či na rekultivaci krajiny, která byla těžbou uhlí poškozena.
V České republice se Fond pro spravedlivou transformaci týká tří krajů, a to Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. Peníze do těchto krajů budou rozděleny podle pěti ukazatelů (počet obyvatel, HDP, nezaměstnanost, plocha dotčená těžbou a počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji), přičemž nejvíce peněz půjde do Moravskoslezského kraje (18,9 mld. Kč), dále 15,8 mld. do Ústeckého kraje a Karlovarskému kraji připadne 6,3 mld. Kč. České kraje si tak celkově mají podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) rozdělit 1,64 miliard eur, respektive 42,7 miliard Kč (MŽP pracuje s kurzem 26 Kč/€).
V den rozhovoru s Ondřejem Knotkem činil kurz 24,695 korun za euro. Celková částka by se tedy nyní pohybovala kolem 40,5 mld. Kč. Nutno ale podotknout, že na stránkách ministerstva se pracuje s částkou 42,7 mld. Kč.
Ať už tedy pro hodnocení použijeme kurz uvedený na webu MŽP, či kurz aktuální v době rozhovoru, Ondřej Knotek v obou případech správně uvádí, že pro Českou republiku je ve Fondu pro spravedlivou transformaci alokováno „něco nad 40 miliard korun“.
Evropský parlament předložil řadu pozměňovacích návrhů týkajících se Fondu pro spravedlivou transformaci. Požadoval především rozšíření dotovaných oblastí, například o oblast cestovního ruchu. Ta byla následně zařazena do přijatého nařízení.
Fond pro spravedlivou transformaci (FST) je unijní nástroj pro pomoc regionům, které jsou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu. Hlavním cílem FST je podpořit území, která jsou vlivem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku vystavena sociálně-ekonomickým problémům. FST se zaměřuje například na vytváření pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, či na rekultivaci krajiny, která byla těžbou uhlí poškozena.
Fond pro spravedlivou transformaci navrhla zřídit Evropská komise v lednu 2020. V září téhož roku předložil Evropský parlament na svém plenárním zasedání řadu pozměňovacích návrhů týkajících se fungování FST. Jednalo se především o prosazení udržitelných investic také v oblastech mikropodniků, digitalizace, skladování energie, udržitelné mobility, nízkoemisního dálkového vytápění, projektů proti energetické chudobě, kultury, vzdělávání a také udržitelného cestovního ruchu.
24. června 2021 byl FST z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU zřízen. Přijatý dokument (.pdf, str. 3) mimo jiné zmiňuje: „Měly by být zahrnuty investice, které podporují místní hospodářství tím, že stimulují jejich vlastní růstový potenciál v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace, ve vhodných případech včetně udržitelného cestovního ruchu.“
Z výše zmíněného vyplývá, že Evropský parlament předložil řadu pozměňovacích návrhů týkajících se rozšíření dotovaných oblastí, například právě i o cestovní ruch. Podporu udržitelného cestovního ruchu obsahuje i konečné nařízení, které Fond pro spravedlivou transformaci zřizuje. Výrok Ondřeje Knotka proto hodnotíme jako pravdivý.
Ondřej Knotek spolu s dalšími europoslanci 4. března adresoval dopis mj. představitelům Evropské komise. V něm v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vyzval k revizi legislativy a návrhů, týkajících se klimatických plánů EU, včetně balíčku Fit for 55, jenž se skládá ze 13 návrhů.
Poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek odpovídá na dotaz, jak podle něj rusko-ukrajinský konflikt ovlivní plány Evropské unie na dosažení klimatické neutrality. Dle jeho vyjádření není nutné rušit stanovené cíle, zároveň je však podle něj zřejmé, že cesta k nim bude jiná, než se předpokládalo před začátkem ruské invaze na Ukrajinu 24. února. V této souvislosti dodává, že společně se dvěma dalšími poslanci Evropského parlamentu, Ondřejem Kovaříkem a Martinem Hlaváčkem, byli iniciátory zaslání dopisu (.pdf) lídrům EU. V něm upozornili na nutnost úprav, případně předložení příslušných legislativních návrhů v návaznosti na novou geopolitickou situaci.
Poslanec Knotek o zaslání dopisu dne 4. března 2022 informoval na twitteru.
Společně s @OKovarikMEP a Martin Hlaváček jsme poslali vedení EU @vonderleyen a @eucopresident výzvu k rychlému vyhodnocení dopadů války na Ukrajině na Green Deal. Součástí výzvy je i žádost o předložení nutných změn v platné i projednávané legislativě. #greendeal #zelenadohoda⤵️
— Ondřej Knotek (@KnotekOndrej) March 4, 2022
Pod dopisem je kromě Ondřeje Knotka, Ondřeje Kovaříka a Martina Hlaváčka (všichni za hnutí ANO) podepsaných dalších 14 europoslanců (.pdf, str. 2) z Polska, Německa, Rumunska, Dánska, Lotyšska, Švédska, Slovenska a Česka.
Výchozí tezí dopisu (.pdf, str. 1) je konstatování, že Evropská unie čelí energetické krizi, kterou současná podoba Zelené dohody a s ní související balíček Fit for 55 (někdy nazývaný také Fit for 2030) nezohledňují. Tento argument je v dopise dále podpořen citací jednoho ze závěrů Zprávy o stavu energetické unie za rok 2021, uveřejněné v říjnu 2021, podle níž dosáhla závislost EU na dovozu energie nejvyšší úrovně za posledních 30 let a až 31 milionů obyvatel Evropské unie je postiženo energetickou chudobou. Dodejme, že ruská invaze na Ukrajinu tuto situaci ještě dále zkomplikovala, neboť Rusko patří k nejvýznamnějším dodavatelům ropy, plynu a uhlí do Evropské unie.
Fit for 55 je soubor střednědobých opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů v Evropské unii o 55 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990). Jedná se o balíček třinácti legislativních návrhů Evropské komise (.pdf, str. 193), který přijala 14. července 2021. Fit for 55 je tak součástí širší strategie Evropské unie k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, které je dle Evropského právního rámce pro klima právně závazné. Snížení emisí má být dosaženo za současného zajištění transformace a modernizace průmyslu i celé společnosti. Dopomoci k tomu má i Sociální klimatický fond a Fond pro spravedlivou transformaci.
Na závěr tedy shrňme, že Ondřej Knotek 8 dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu spolu s dalšími europoslanci zaslal představitelům EU včetně Evropské komise dopis, který je vyzývá k „posouzení dopadů současné geopolitické situace na projednávané i stávající právní předpisy“ a k případnému předložení nové legislativy (.pdf, str. 2). V dopise skupina europoslanců také zmiňovala balíček Fit for 55, který obsahuje 13 legislativních návrhů. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Ondřeje Knotka jako pravdivý.
