#5 – Podmínění čerpání z evropského fondu obnovy

EU zřídila Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) jakožto ústřední prvek evropského fondu obnovy, který má skutečně zmírnit ekonomické škody způsobené pandemií covidu-19. EK celý RRF připravila, členské státy následně zpracovaly své národní plány obnovy podle svých představ.

Lídři EU se na potřebě vytvořit fond, který by podpořil oživení ekonomik členských států, shodli již v dubnu 2020. V květnu 2020 pak Evropská komise představila svůj návrh týkající se právě takového fondu.

Dne 21. července 2020 se pak vedoucí představitelé EU dohodli na komplexním balíčku v celkové hodnotě 1 824,3 miliardy eur, který spojuje víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2021–2027 v objemu 1 074,3 miliardy eur a nástroj na podporu oživení ekonomiky NextGenerationEU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur (v cenách z roku 2018).

Finanční prostředky by měly pomoci napravit (.pdf, str. 6) hospodářské a sociální škody způsobené pandemií covidu-19 a nasměrovat přechod k udržitelné Evropě, která bude připravená na budoucí výzvy. Podpoří rovněž transformaci EU prostřednictvím jejích hlavních politik, zejména Zelené dohody pro Evropu a digitální revoluce.

Ústředním prvkem NGEU je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který disponuje prostředky v hodnotě 672,5 miliardy eur. Z této částky bude 312,5 miliardy eur financováno formou grantů a 360 miliard eur formou půjček. Doplňme, že RRF byl zřízen nařízením (.pdf) přijatým v únoru 2021.

Členské státy se na navržení RRF nikterak nepodílely, pouze formálně schválily výdaje EU na oživení ekonomiky. Členské země následně předložily své národní plány pro oživení a odolnost, které stanovují jejich programy reforem a investic. Evropská komise pak jednotlivé plány posuzuje. Uveďme, že první národní plány již byly ze strany EU odsouhlaseny 13. července 2021.

Výrok Tomáše Zdechovského hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k roli členských států při přípravě Evropského fondu obnovy. Členské státy se nepodílely na přípravě struktury NGEU ani RRF, to náleželo výhradně Evropské komisi. Členské státy nicméně připravily své národní plány obnovy, a tím si samy rozhodly o zaměření prostředků do určitých oblastí i konkrétní alokaci na jednotlivé projekty. Nejvyšší představitelé členských států navíc rozhodli o zřízení fondu a poté jeho výslednou podobu schválili.

Evropská unie zřídila Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který má podpořit ekonomiky členských států. Pakliže členské země chtějí z fondu čerpat, musí splnit 11 podmínek. Mezi nimi je např. požadavek, aby 37 % prostředků šlo do ekologické transformace a 20 % na digitalizaci.

Dne 21. července 2020 se vedoucí představitelé EU dohodli na komplexním balíčku v celkové hodnotě 1 824,3 miliardy eur. Ten spojuje víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2021–2027 v objemu 1 074,3 miliardy eur a nástroj na podporu oživení ekonomiky NextGenerationEU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur (v cenách z roku 2018).

Finanční prostředky by měly pomoci napravit (.pdf, str. 6) hospodářské a sociální škody způsobené pandemií covidu-19 a nasměrovat přechod k udržitelné Evropě, která bude připravená na budoucí výzvy. Podpoří rovněž transformaci EU prostřednictvím jejích hlavních politik, zejména Zelené dohody pro Evropu a digitální revoluce.

Ústředním prvkem NGEU je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který disponuje prostředky v hodnotě 672,5 miliardy eur. Z této částky bude 312,5 miliardy eur financováno formou grantů a 360 miliard eur formou půjček. Doplňme, že RFF byl zřízen nařízením (.pdf) přijatým v únoru 2021.

V rámci grantů bude tedy 218,75 miliardy eur přiděleno na závazky v letech 2021 a 2022 na základě následujících kritérií: nezaměstnanost v období 2015–2019, převrácená hodnota HDP na obyvatele a podíl obyvatelstva. Zbývajících 30 % by mělo být přiděleno do konce roku 2023 na základě jiných kritérií, a to: poklesu reálného HDP v roce 2020, celkového poklesu reálného HDP v období 2020–2021, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a podílu obyvatelstva.

Členské státy si rovněž připravily své národní plány pro oživení a odolnost, které stanovují jejich programy reforem a investic. Tyto plány mají obsahovat ucelený soubor projektů v různých oblastech. Jedná se zejména o oblasti ekologie, digitalizace, udržitelného růstu, sociální a územní soudržnosti, zdraví či vzdělání.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo také Komisí stanoveno jedenáct pravidel, podle kterých budou plány Evropskou komisí posuzovány a členské státy je musí následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů.

Plány musí mj. obsahovat také příspěvek k ekologické a digitální transformaci. Členské státy jsou povinné (.pdf, str. 1) přidělit alespoň 37 % rozpočtu na ekologickou transformaci a dalších nejméně 20 % na digitální tranzici. Důležitým bodem je rovněž zajištění zavedení odpovídajících kontrolních systémů pro prevenci odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů.

K 31. květnu 2021 Rada Evropské unie obdržela od všech 27 členských států formální oznámení o schválení výdajů EU na oživení ekonomiky. K 23. červnu 2021 pak Komise posoudila národní plány pro oživení a odolnost celkem dvanácti členských států.

Celková alokace českého Národního plánu obnovy měla dle dřívějších vládních materiálů odpovídat zhruba 200 miliardám Kč, z čehož 172 miliard Kč mělo pocházet z fondů EU. Aktuální verze tohoto plánu počítá s prostředky z EU ve výši 180 miliard Kč a celkovou alokací 191 miliard Kč.

Český Národní plán obnovy (.zip) schválila vláda 17. května 2021. Ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy uvedlo, že celková alokovaná částka činí 200 miliard korun, z toho zhruba 172 miliard mají pokrýt granty Evropské unie a zbylých 28 miliard má být financováno z národních zdrojů.

V poslední dostupné aktualizované verzi Národního plánu obnovy z 1. června 2021 (.zip, dokument NPO_2021-06-01.docx, str. 6) je poté zmíněna celková alokace ve výši 191,4 mld. Kč, přičemž dokument počítá se 180 miliardami Kč z evropských fondů. Čísla uváděná Tomášem Zdechovským se tak pohybují v rámci 10% odchylky, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že Národní plán obnovy je popisován jako plán reforem a investic, které se Česká republika chystá „realizovat v rámci využití prostředků Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF)“. Ten je součástí komplexního balíčku, na němž se v červenci 2020 dohodla Evropská rada složená z nejvyšších zástupců členských států. Balíček v celkové hodnotě 1 824,3 miliardy eur má pomoci napravit (.pdf, str. 6) hospodářské a sociální škody způsobené pandemií covidu-19 a nasměrovat přechod k udržitelné Evropě, která bude připravená na budoucí výzvy. Na RRF je pak určeno celkem 672,5 miliardy eur.

Národní plán obnovy odeslala Česká republika Evropské komisi na začátku června 2021 a komise má na jeho posouzení dva měsíce. V rámci kritérií (.pdf, str. 65–68), která musí národní plány splňovat, by členské země EU měly vždy vyčlenit (.pdf, str. 1) alespoň 37 % alokovaných prostředků na oblast související se změnami klimatu, tedy na opatření přispívající k tzv. zelené transformaci. Dalších nejméně 20 % prostředků by mělo směřovat na podporu digitální transformace.

Český Národní plán obnovy je složen ze 6 pilířů, které se dále dělí na jednotlivé komponenty.

Alokace pro ČR – rozdělení do pilířů. Zdroj: planobnovycr.cz/pilire (platné k 1.červnu 2021)

Evropská komise ve své závěrečné zprávě ke střetu zájmů Andreje Babiše konstatovala, že premiér je ve střetu zájmů, a firmy z jeho svěřenských fondů tak nemají nárok na dotace ze strukturálních fondů. Obdobné riziko hrozí i při čerpání prostředků z evropského fondu obnovy.

V dubnu letošního roku zveřejnila Evropská komise závěrečnou zprávu (.pdf) k auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše. Český premiér je podle závěrů auditu ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 235–236), neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž v únoru 2017 vložil svůj majetek. Právě od února 2017 nemá podle auditu holding Agrofert na dotace ze strukturálních fondů nárok.

Koncern Agrofert nicméně dále inkasuje miliardy na přímých platbách na hektar a chov dobytka v rámci tzv. nárokových dotací. Dle vyjádření unijních zastupitelů audit ke střetu zájmů na tyto dotace nemá vliv, jelikož na ně mají nárok všichni, kdo obdělávají půdu, a národní orgány tedy o rozdělení těchto prostředků nerozhodují.

Tomáš Zdechovský svůj výrok pronesl v rámci kritiky české pozice při přípravě tzv. Národního plánu obnovy, který má prostřednictvím fondů EU pomoci české ekonomice dostat se z krize způsobené pandemií covidu-19. Upozorňuje na to, že vzhledem ke konstatovanému střetu zájmů premiéra Babiše může mít Česko problém při čerpání evropských peněz.

Národní plán obnovy je plán využití prostředků Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), jež je ústředním prvkem evropského fondu obnovy Next Generation EU (NGEU). RRF disponuje prostředky v hodnotě 672,5 miliardy eur. Z této částky bude 312,5 miliardy eur financováno formou grantů a 360 miliard eur formou půjček. Doplňme, že RRF byl zřízen nařízením (.pdf) Evropského parlamentu a Rady, které bylo přijato v únoru 2021.

V rámci příprav čerpání prostředků z RRF dostaly členské státy za úkol vypracovat (.pdf, str. 57–59) své národní plány obnovy. Česká republika odeslala svůj národní plán na začátku června 2021 Evropské komisi, která má nyní na jeho posouzení dva měsíce. Uveďme, že pro vypracování jednotlivých plánů EU stanovila jedenáct pravidel, podle nichž bude Evropská komise plány posuzovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) vztahující se k relevanci, účinnosti, efektivitě a ucelenosti národních plánů.

Nařízení o RRF také předpokládá, že „opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje“ (.pdf, str. 68) a že členské státy přijmou „veškerá vhodná opatření k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků (…) bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů (…)“ (str. 74).

Česká republika ve svém Národním plánu obnovy na toto ustanovení reaguje a uvádí (.zip, dokument NPO_2021-06-01.docx, str. 87–88), že střet zájmů bude kontrolován na základě výše zmíněného § 4c zákona o střetu zájmů. Vzhledem k tomu, že má Evropská komise podle nařízení (.pdf, str. 78) vyhrazeno právo „poměrně snížit podporu (…) a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie (…) v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny“, a vzhledem k postoji Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše konstatovanému ve výše zmíněném auditu lze předpokládat, že i v případě RRF by postupovala obdobně jako u strukturálních fondů.

O tom, že Evropská komise v rámci RRF nevyplatí kvůli střetu zájmů Andreje Babiše prostředky na projekty koncernu Agrofert, psaly 19. července 2021 s odvoláním na nejmenovaného unijního činitele také Seznam Zprávy.

Tomáš Zdechovský tedy správně poukazuje na riziko spojené s čerpáním prostředků z RRF firmami ze svěřenských fondů premiéra Babiše.

Jmenované strany skutečně roku 2013 tzv. greening, tedy platbu zemědělcům za udržitelné využívání půdy, podpořily. Nicméně je nutné zmínit, že Pirátská strana v té době ještě nebyla členem Evropského parlamentu. Ostatní poslanci její nynější frakce však návrh podpořili.

Tzv. greening, neboli ekologická platba za udržitelné využívání půdy, měl za cíl podpořit zemědělce, „kteří přijmou nebo zachovají zemědělské postupy pomáhající plnit cíle v oblasti životního prostředí a klimatu“. Mezi tyto postupy příznivé pro životní prostředí patří takové hospodaření, které zahrnuje zachování trvalých travních porostů, diverzifikaci plodin a ponechání části půdy jako oblast prospěšnou pro biologickou rozmanitost (např. ponechání ladem). Pravidla vyplácení dotací byla stanovena celkem ve třech nařízeních (z prosince 2013, března 2014 a června 2014).

Greening byl schválen roku 2013 v rámci reformy Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. K zavedení těchto plateb došlo až roku 2015. V Evropském parlamentu se návrh související s greeningem projednával 20. listopadu 2013 a pro skutečně hlasovali (.pdf, str. 146) poslanci z frakcí Zelení / Evropská svobodná aliance i sociálnědemokratická frakce. Pirátská strana roku 2013 ještě nebyla součástí Evropského parlamentu, nicméně nyní je součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance, která návrh podpořila. 

Tehdejší europoslanec za ČSSD Robert Dušek se ke greeningu na počátku roku 2012 vyjadřoval spíše kriticky. „Nepodporuji zavedení jakýchkoli opatření, která rozlišují úroveň podpory podle uměle zvolených kritérií, neboť vedou k nárůstu administrativní zátěže a jsou v přímém rozporu s principy zjednodušení SZP,“ uvedl. Ve stejném rozhovoru také vyjádřil názor, že by greening měl mít spíše motivační a dobrovolný charakter.

Německá sociálnědemokratická europoslankyně Ulrike Rodust v rozpravě týkající se budoucnosti SZP do roku 2020 uvedla, že podporuje greening a chce, aby byl součástí tzv. prvního pilíře SZP. Podobně se vyjádřili také další členové uvedené frakce, například belgický europoslanec Marc Tarabella. Greening v Evropském parlamentu podpořil jménem frakce Zelení / Evropská svobodná aliance také Martin Häusling.

Shrňme tedy, že sociálnědemokratická frakce i frakce Zelení / Evropská svobodná aliance skutečně projekt greeningů podpořily. Piráti nicméně roku 2013 ještě nebyli součástí Evropského parlamentu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdu s výhradou.