Spustit kvíz Spustit kvíz 
Ondřej Kovařík 22. srpna 2022Během roku 2020 se HDP ve všech zemích EU skutečně alespoň v jednom čtvrtletí propadlo, v 1. kvartálu roku 2022 naopak ve většině zemí rostlo. Data pro jednotlivé členské státy za letošní 2. čtvrtletí Eurostat ještě nezveřejnil, HDP celé EU však dle něj v tomto období rostlo.
Z kontextu rozhovoru vyplývá, že europoslanec Kovařík srovnává dvě krize, které postihly Evropu – pandemii covidu-19 a ruskou invazi na Ukrajinu. Pandemie koronaviru v Evropské unii naplno propukla v březnu roku 2020, vojenský útok Ruska na Ukrajinu začal 24. února 2022.
K měření růstu či propadu ekonomik daných států se běžně používá hrubý domácí produkt (HDP), který nám říká, kolik toho konkrétní země za dané období vyprodukuje.
Z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat vyplývá, že v jednotlivých čtvrtletích roku 2020 HDP ve většině evropských zemí meziročně klesalo. V druhém čtvrtletí roku 2020 dokonce žádná z evropských ekonomik nezaznamenala růst, v dalších dvou kvartálech pak růst HDP nastal pouze u Irska a Lucemburska. Podrobnější čísla ukazuje graf níže.
Z údajů Eurostatu rovněž vyplývá, že v prvním čtvrtletí letošního roku rostly ekonomiky všech členských zemí Evropské unie. Data o změně HDP v letošním druhém kvartálu zveřejnil (.pdf, str. 2) Eurostat zatím (k 15. srpnu) jen u jedenácti zemí EU, proto přehled výše tato neúplná čísla nezahrnuje. Dodejme nicméně, že v uvedených šesti případech HDP rostlo. K dispozici je pak také hodnota růstu HDP v celé Evropské unii, která podle odhadu Eurostatu činí konkrétně 4 % v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Unijní ekonomika se tedy podle tohoto ukazatele nepropadla.
Uveďme, že pokud bychom se nezaměřili na meziroční, ale na mezičtvrtletní srovnání, zaznamenala v roce 2020 drtivá většina zemí EU propad HDP jen v prvním a druhém čtvrtletí roku 2020. V následujících dvou čtvrtletích už se trend obrátil. Co se týče situace v roce 2022, v prvním čtvrtletí rostlo HDP ve 24 z 27 zemí Unie. Neúplná data za druhé čtvrtletí letošního roku pak ukazují, že HDP rostlo ve Španělsku, Itálii, Francii a Rakousku, v Německu zůstalo na stejné úrovni jako v předcházejícím čtvrtletí a pokles zaznamenala jen Litva. Pro ostatní země Eurostat data ještě (k 15. srpnu 2022) nezveřejnil, podle jeho odhadů z konce července však ve druhém čtvrtletí roku 2022 růst HDP v celé EU odpovídá 0,6 % (.pdf, str. 1).
Na závěr tedy shrňme, že v roce 2020, tedy v prvním roce pandemie covidu-19, HDP skutečně klesalo ve většině zemí EU minimálně „v jednom až dvou čtvrtletích“, a to jak v meziročním, tak v mezičtvrtletním srovnání. Stejné statistiky Eurostatu pak ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2022 naopak ve většině unijních zemí HDP rostlo. Výrok Ondřeje Kovaříka proto hodnotíme jako pravdivý.
Jednou z 5 priorit českého předsednictví v Radě EU je tzv. strategická odolnost evropské ekonomiky.
Česká republika předsedá Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Předsednictví v Radě mezi jednotlivými členskými zeměmi pravidelně rotuje, přičemž předsedající stát vždy úzce spolupracuje se svým předchůdcem a nástupcem, s nimiž tvoří trojčlennou skupinu přezdívanou „trojice“. Tato trojice připravuje společný program a otázky, kterými se bude Rada EU zabývat v příštích 18 měsících. Každý členský stát přitom předsedá Radě EU 6 měsíců, právě na toto období si pak každá země připravuje svůj vlastní podrobnější program.
Hlavními prioritami současného českého předsednictví jsou:
Strategická odolnost evropské ekonomiky, o které europoslanec Ondřej Kovařík hovoří, je podle webu českého předsednictví reakcí na pandemii covidu-19 a ruskou agresi na Ukrajině, které vedly ke značnému zvýšení inflace „a odkryly křehkost globálních dodavatelských řetězců“. EU by tedy měla snížit svou závislost na „nepřátelských či nestabilních režimech“. Pro posílení odolnosti evropských ekonomik je podle české vlády „nezbytná cílená podpora technologické konkurenceschopnosti založené na vlastních výrobních kapacitách spolu s prohloubením volného obchodu s demokratickými státy ve světě“.
České předsednictví se podle zveřejněného programu bude soustředit také na urychlení postupu „při uzavírání obchodních dohod s demokratickými státy a na prohloubení transatlantické spolupráce v rámci Rady EU-USA pro obchod a technologie (TTC) s akcentem na strategickou spolupráci včetně společných opatření pro odolnost dodavatelských řetězců“.
Odolnosti evropské ekonomiky se má docílit také digitalizací a automatizací průmyslu zejména ve strategických sektorech nebo například zavedením evropské digitální identity.
Výrok Ondřeje Kovaříka hodnotíme jako pravdivý, jelikož jednou z 5 hlavních priorit českého předsednictví je také posílení odolnosti evropské ekonomiky.
V červenci 2020 státy Unie schválily nástroj Next Generation EU. Členské země z něj získají peníze ve formě grantů a úvěrů, jež použijí na financování reforem a investic. Na podobné programy si EU půjčovala i v minulosti, poprvé ale bude splácet půjčky i ze společného rozpočtu.
Ondřej Kovařík ve výroku hovoří o Nástroji pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem tzv. evropského fondu obnovy, tedy nástroje Next Generation EU. Ten všechny členské státy schválily v červenci roku 2020 a jeho hlavním cílem je zmírnit dopady pandemie covidu-19. Velký důraz se v něm klade také na zelenou politiku. Prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost mohou unijní státy čerpat peníze poté, co připraví svůj národní plán obnovy. Dodejme, že peníze z tohoto nástroje jsou „k dispozici na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU“.
Vznik politické dohody
Jednání o schválení Next Generation EU byla podle předsedy Evropské rady Charlese Michela složitá a odehrávala se v nelehké situaci, navzdory rozdílům se ale podařilo vyjednat dohodu. Proti zadlužení byly zpočátku zejména Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko v čele s premiérem Markem Ruttem, který zastával názor, že by se státy měly snažit vypořádat s pandemií samy. Později však zmíněné země ustoupily a s dalšími členy EU nalezly kompromis.
Díky vzniklé dohodě tak členské státy mají v rámci nástroje Next Generation EU k dispozici dohromady 750 miliard eur (v cenách roku 2018), z toho 672,5 miliardy eur v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Při schvalování fondu obnovy lídři EU rozhodli, že si na jeho financování Evropská komise jménem EU vypůjčí prostředky na kapitálových trzích. Konkrétně si Komise půjčuje peníze prostřednictvím vydávání dluhopisů a krátkodobých pokladničních poukázek (tzv. EU-Bills). K vůbec první emisi evropských dluhopisů došlo v červnu 2021.
Předchozí půjčky Evropské komise
Evropská komise si již v minulosti půjčovala peníze, jednalo se ale o půjčky jiného charakteru. Webové stránky Komise uvádí, že kromě zmiňovaného nástroje Next Generation EU existují ještě další finanční asistenční programy, kam konkrétně spadají programy Platební bilance (BoP), Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), Evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a Makrofinanční pomoc (MFA).
Všechny čtyři tyto programy jsou z hlediska objemu financí o dost menší (.pdf, str. 2) než 750miliardový balík fondu obnovy. Jiný je u nich i použitý způsob financování, který se nazývá back-to-back systém. V praxi to znamená, že si Evropská komise půjčuje peníze prostřednictvím vydávání unijních dluhopisů, které jsou ale z hlediska doby vydání, výše a doby splatnosti zcela uzpůsobené potřebám konečných příjemců, tedy jednotlivých států. Unie poté za stejných podmínek, za kterých je získala, předává úvěry členským státům, jež je následně splácí. Upřesněme, že prostřednictvím Makrofinanční pomoci mohou některé státy získat nejen úvěry, ale také dotace. Ty však EU financuje přímo z unijního rozpočtu, nikoli pomocí půjček.
Způsob financování Next Generation EU
Jak už jsme zmínili výše, v rámci Next Generation EU je k dispozici celkem 750 miliard eur (v cenách roku 2018). Z toho mohou členské země získat 360 mld. eur formou úvěrů a 390 mld. eur pak přímo formou grantů. V případě vydávání dluhopisů back-to-back by nicméně byly podle Evropské komise (.pdf, str. 2) transakční náklady značně vysoké. Proto Komise sáhla po nové formě půjčování peněz, kterou označuje jako „strategii diverzifikovaného financování“ (.pdf, str. 3) kombinující více nástrojů a technik při vydávání dluhopisů. Nástroj Next Generation EU je jedinečný také tím, že Evropská komise kvůli němu vůbec poprvé (.pdf, str. 7) využívá půjčky i na financování grantů – tedy nejen úvěrů – pro členské země.
Evropská unie by půjčky, jimiž financuje fond obnovy, měla podle Komise začít splácet v roce 2028. Prostředky, které získají státy EU formou úvěrů (tj. až 360 mld. eur), budou splácet vždy jednotlivé členské země. Peníze, které si Unie vypůjčí na granty (tj. až 390 mld. eur), začne EU v roce 2028 splácet ze společného unijního rozpočtu (.pdf, str. 2). Doplňme, že kvůli splátkám souvisejícím s Next Generation EU plánuje Unie posílit svůj rozpočet zavedením nových druhů vlastních zdrojů. Evropská komise například navrhla, aby do rozpočtu EU směřovalo 25 % příjmů z obchodování s emisními povolenkami, které dosud putovaly většinou přímo do rozpočtů jednotlivých států.
Shrňme tedy, že Nástroj pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem Next Generation EU a který slouží také k podpoře reforem a investic, je v rámci EU z hlediska shody členských států a způsobu financování unikátní. Státy Evropské unie se kvůli němu skutečně poprvé společně zadlužily. To dokládá především skutečnost, že si Evropská komise půjčuje prostředky na financování grantů, které budou od roku 2028 spláceny ze společného unijního rozpočtu. Ondřej Kovařík také správně uvádí, že členské státy nástroj schválily v létě 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Unijní Hospodářský a měnový výbor se fungování Nástroje pro oživení a odolnost skutečně věnoval. Europarlament se pak navrženou zprávou zabýval na konci června. Zpráva obsahovala doporučení, aby uvedený nástroj reflektoval současné krize, tj. i důsledky ruské invaze na Ukrajinu.
Předně uveďme, že Nástroj pro oživení a odolnost je součástí fondu Next Generation EU, který členské státy schválily v červenci roku 2020. V platnost tento nástroj vstoupil 19. února 2021. Jeho hlavním cílem je „zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropských ekonomik a společnosti a připravit je na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.“ Evropská komise může v jeho rámci unijním zemím poskytnout finanční prostředky na provádění reforem a investic.
Dohromady mohou země Evropské unie prostřednictvím Next Generation EU získat až 750 miliard eur (v cenách roku 2018), z toho 672,5 miliard eur z Nástroje pro oživení a odolnost. Dodejme, že více než polovina z celkových prostředků fondu Next Generation EU je k dispozici ve formě grantů (390 mld. eur), zbytek poté ve formě úvěrů (360 mld. eur).
Europoslanec Ondřej Kovařík v námi ověřovaném rozhovoru rozebírá, zdali by nástroj vzhledem k současné situaci bylo možné rozšířit tak, aby se nevztahoval jen k dopadům pandemie covidu-19, ale také k dopadům války na Ukrajině. Poukazuje přitom na to, že se tímto tématem zabývala zpráva, která hodnotila první rok fungování Nástroje pro oživení a odolnost.
Vypracování návrhu zmíněné zprávy měl na starosti Rozpočtový výbor Evropského parlamentu (BUDG) společně s Hospodářským a měnovým výborem (ECON), jehož členem je i Ondřej Kovařík. K předložení první verze návrhu zprávy došlo již 17. února 2022 (.pdf), tedy rok poté, co Nástroj pro oživení a odolnost vstoupil v platnost. Další výbory europarlamentu k návrhu následně předkládaly svá stanoviska. Zmiňme, že uvedený dokument např. dochází k závěru, že „lze patrně oprávněně konstatovat, že Nástroj pro oživení a odolnost má zatím příznivé dopady na hrubý domácí produkt (HDP) a že jeho účinné provádění bude mít klíčový význam pro hospodářský růst EU“ (.pdf, str. 11).
O konečném znění návrhu zprávy poté Hospodářský a měnový výbor hlasoval (.pdf) na schůzi dne 30. května 2022, kdy zprávu i dodatky k ní schválil. Dodejme, že europoslanec Kovařík přijetí zprávy podpořil.
Uveďme, že výbor ECON tehdy například odsouhlasil stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci – tedy soubor návrhů (.pdf, str. 3), které tento výbor navrhl do zprávy začlenit a přijmout. Právě tento dokument pak obsahuje pasáže vztahující se k současné situaci na Ukrajině.
Stanovisko například „zdůrazňuje, že ruská invaze na Ukrajinu bude mít negativní a asymetrické dopady na hospodářství EU (…), že Nástroj pro oživení a odolnost bude hrát velmi důležitou úlohu v budoucím vývoji hospodářské a sociální politiky EU“ (.pdf, str. 6). Stanovisko dále „vyzývá Komisi, aby přehodnotila potenciální částku 220 miliard EUR v podobě úvěrové podpory z Nástroje pro oživení a odolnost, o kterou členské státy v současné době nežádají“ a také „vyzývá Komisi, aby v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině zvážila zavedení pružnějšího rámce pro poskytování těchto půjček členským státům“ (str. 6–7).
Dokument přijatý Hospodářským a měnovým výborem také např. obsahuje pasáž (bod 28), ve které stojí, že „je třeba posílit příspěvek finančních nástrojů EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, k řešení současných výzev, včetně těch, které jsou způsobeny nevyprovokovanou a neoprávněnou ruskou vojenskou agresí a invazí na Ukrajinu“.
K projednání návrhu zprávy na plénu Evropského parlamentu došlo 22. června 2022. Europarlament dospěl k rozhodnutí o den později, kdy zprávu (.pdf) (s některými dalšími pozměňovacími návrhy) přijal.
Hospodářský a měnový výbor se skutečně zabýval zprávou, která vyhodnocovala první rok fungování Nástroje pro oživení a odolnost. Výbor zprávu schválil, a to včetně dodatků, které doporučovaly přizpůsobit využití nástroje dopadům současné krize, zejména s ohledem na válku na Ukrajině. Ondřej Kovařík také správně uvádí časový údaj, kdy Evropský parlament zprávu přijal. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Žádný z členských států EU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosud nevyčerpal maximální výši prostředků alokovaných na granty a půjčky.
Ondřej Kovařík mluví o tom, jak by teoreticky mohly členské státy EU zareagovat na současné problémy související s inflací či energetickou krizí. Jednou z možností je podle něj úprava národních plánů, které státy připravily v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, tak, aby prostředky přesměrovaly do dnes potřebnějších oblastí. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, kolik peněz již členské státy vyčerpaly a zda jim ještě zbývá v rozsahu jejich maximální alokace prostor pro přesměrování finančních prostředků.
Nejprve se však podívejme obecně na zmiňovaný Nástroj pro oživení a odolnost (RRF). Jedná se o nástroj EU, jehož cílem je zmírnit dopad pandemie covidu-19 na hospodářské a sociální sektory členských států. Zprostředkovaná finanční pomoc má zároveň zvýšit udržitelnost evropské ekonomiky a přiblížit její společnost ekologické a digitální transformaci. V programu je k dispozici celkem 723,8 miliardy, které budou rozděleny z větší části ve formě půjček, z menší části – 338 miliard eur – formou grantů.
Částky, které jsou v rámci RRF alokovány členským státům EU, závisí na několika proměnných (.pdf, str. 2). Grantová pomoc byla ze 70 % rozdělena na základě populace jednotlivých států, jejich HDP a průměrné míry nezaměstnanosti mezi lety 2015 a 2019. Zbývajících 30 % pak místo míry nezaměstnanosti závisí na ztrátě v HDP během roku 2020 a kumulativní ztráty ve výši HDP během let 2020 až 2021. Evropské státy si dále mohou zažádat o půjčku ve výši 6,8 % jejich národního důchodu za rok 2019. O půjčky lze žádat až do srpna 2023 a peníze z grantů lze čerpat až do roku 2026.
V rámci Nástroje pro oživení a odolnost musí všechny členské státy vypracovat své národní plány, v nichž mj. navrhnou výši prostředků, které chtějí v rámci grantů či půjček získat. Národní plány pro oživení a odolnost musí dále splňovat několik podmínek, aby mohly být schváleny. Mezi tyto patří dlouhodobý charakter a realističnost chystaných opatření, nebo také investice do digitálních a klimatických opatření (.pdf, str. 1). K srpnu 2022 již své národní plány odevzdaly všechny členské státy EU.
Granty
Zaměřme se na srovnání množství alokovaných peněz u jednotlivých států, o kterém mluví europoslanec Kovařík. Jak jsme uvedli výše, finance jsou částečně určeny pomocí HDP za rok 2021, a proto ještě po počátečním nastavení jednotlivých alokací došlo k dodatečné mírné úpravě výše přidělených prostředků, která reflektovala právě hospodářské výsledky za rok 2021. V červnu 2022 tak Evropská komise zveřejnila aktuální tabulku (.pdf) prostředků, o které můžou členské státy žádat jako o granty. Následující graf pak zachycuje výše maximálních alokací na granty dle zmíněné tabulky a aktuální (k 17. srpnu 2022) stav čerpání těchto grantů dle Evropské komise.
V grafu můžeme vidět, že žádný ze států dosud nevyčerpal více než 40 % na granty alokovaných prostředků. Nejvíce (40 %) již získalo Španělsko, zatímco 6 zemí dosud žádnou platbu nedostalo.
Půjčky
Podobná situace je i v případě doposud vyplacených peněz v rámci půjček z RRF. Z dat ekonomického think-tanku Bruegel, který analyzoval národní plány členských států, a webu Evropské komise vyplývá, že žádný ze států EU si dosud nepůjčil tolik peněz, kolik by si z RRF půjčit mohl. Z následujícího grafu je patrné, že poměrně nejvíce si půjčilo Řecko (28 % z alokovaných prostředků), většina států si ale dosud nepůjčila ani euro.
Europoslanec Ondřej Kovařík tedy správně uvádí, že žádný z členských států dosud z Nástroje pro oživení a odolnost nevyčerpal všechny alokované prostředky, a to ani v rámci částky alokované na granty, ani na půjčky. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Evropská rada 23. června 2022 udělila Ukrajině status kandidátské země EU. Stalo se tak necelé čtyři měsíce potom, co Ukrajina o členství v EU požádala.
Ukrajina požádala o členství v EU 28. února 2022, tedy jen několik dní po začátku ruské invaze. Na začátku března ji následovala Gruzie a Moldavská republika (.pdf, str. 2).
Evropská komise k žádostem těchto tří zemí o členství v EU předložila svá stanoviska 17. června 2022 (.pdf). V tiskové zprávě tehdy uvedla, že Ukrajina značně pokročila na cestě k dosažení větší stability své demokracie, právního státu a zaručení lidských práv a že prokazuje „pozoruhodnou odolnost“ z hlediska makroekonomické a finanční stability. Na základě tohoto stanoviska tedy doporučila, aby Ukrajina získala status kandidátské země pod podmínkou, že bude pokračovat v rozvoji řady oblastí (.pdf, str. 1).
Žádosti všech tří států byly pak s ohledem na závěry z jednotlivých stanovisek projednány na zasedání Evropské rady 23. a 24. června. Toto zasedání vedoucích představitelů EU se usneslo udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země. Gruzii může být udělen, jakmile naplní priority zmíněné ve stanovisku (.pdf) Evropské komise.
Europoslanec Ondřej Kovařík v tomto srpnovém rozhovoru uvedl, že Ukrajina se kandidátskou zemí stala v předcházejícím měsíci, tedy podle dostupných informací v červenci. Protože se tak ale stalo už na konci června, necelých 7 týdnů před datem ověřovaného rozhovoru, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
Doplňme, že Evropská komise bude nyní Radu informovat o plnění podmínek zmíněných ve stanovisku, a teprve až budou všechny naplněny, rozhodne Rada o dalších krocích. Kandidátské země se musí snažit dostát přístupovým kodaňským kritériím, ale jejich pokrok na cestě ke členství v Evropské unii bude záviset i na schopnostech samotné EU přijmout nové členy.
Jedním ze závěrů květnového zasedání Evropské rady bylo i vyjednání mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 9 miliard eur.
Europoslanec Ondřej Kovařík odpovídá na otázku, zda má EU už nyní k dispozici nástroje, které by bylo možné využít k pomoci Ukrajině. Jeho výrok se týká podpory válečné ekonomiky Ukrajiny, ne její poválečné obnovy.
Evropská unie poskytuje Ukrajině makrofinanční pomoc (tj. finanční pomoc partnerskému státu v makroekonomických problémech; .pdf, str. 2) již od protiprávní anexe Krymu Ruskem. Mezi lety 2014 a 2021 tak Ukrajině zprostředkovala 5 miliard eur ve formě půjček. Po začátku ruské invaze v únoru 2022 pak uvolnila 2,2 miliardy eur s cílem pomoci s nejnaléhavějšími potřebami napadené země.
Při příležitosti zasedání Evropské rady ve dnech 30. a 31. května vyjednali představitelé členských států novou mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši až 9 miliard eur, určenou k zachování likvidity ukrajinské státní pokladny během roku 2022 (.pdf).
Evropská unie poskytuje Ukrajině finanční pomoc v několika dalších oblastech, například na posílení schopností a odolnosti ukrajinských ozbrojených sil a ochranu civilního obyvatelstva, posílení jednotek agentury Frontex na moldavských hranicích nebo formou liberalizačních opatření v rámci mezinárodního obchodu.
