#1 Evropské řízení pandemie

Z kombinace Fondu obnovy a víceletého finančního rámce, skutečně nejrozsáhlejší ekonomické podpory EU, může Česká republika čerpat až 35,7 miliard eur, tedy až 960 miliard korun při loňských kurzech.

V červenci 2020 se Evropská rada složená z nejvyšších zástupců členských států dohodla, že si Evropská unie na Fond obnovy (Next Generation EU) na finančních trzích společně půjčí až 750 miliard eur (téměř 20 biliónů korun). Prostředky poté v dalších letech budou členským státům k dispozici ve formě grantů (390 miliard eur) a půjček (360 miliard eur). Na Českou republiku z fondu připadá 230 miliard korun přímých plateb.

Evropská rada se také dohodla na víceletém finančním rámci na období 2021–⁠2027 v celkové výši 1074,3 miliardy eur (téměř 30 biliónů korun). České republice z koheze přísluší 27 miliard eur, tedy cca 720 miliard korun.

V prosinci 2020 byl komplexní balíček schválen. Z celkového historicky nejrozsáhlejšího stimulu ve výši 1824,3 miliardy eur (téměř 50 biliónů korun) může Česká republika čerpat 35,7 miliardy eur, což při kurzech korun k euru za minulý rok představovalo částku cca 930–⁠960 miliard Kč.

Dita Charanzová tedy správně říká, že přijetí Fondu obnovy společně s novým víceletým finančním rámcem představovalo největší finanční „injekci“ v historii EU. Stejně tak správně uvádí celkovou částku, kterou Česká republika bude moct čerpat. Je však důležité upozornit na to, že víceletý finanční rámec je běžný rozpočtový nástroj, který slouží ke standardnímu financování chodu EU, a označovat jej za „injekci pro zotavení evropské ekonomiky“ není úplně přesné. Nicméně je zjevné, že motivací při schvalování rámce v „covidovém“ roce 2020 zotavení evropské ekonomiky skutečně bylo.

Evropská unie a obzvláště Evropská komise v průběhu pandemie zavedla mnoho týmů, projektů a koordinačních prostředků, ovšem je obtížné určit, který z nich má europoslankyně Charanzová na mysli. Uvést můžeme Facilitation Council nebo EU Scientific Advice platform on COVID-19.

Co se týče nově vzniklých týmů, můžeme zmínit ty nejviditelnější, tedy Facilitační radu (Facilitation Council), EU Scientific Advice platform on COVID-19, popřípadě vznikající Evropskou zdravotní unii.

Jako první z těchto organizací vznikla právě Facilitační rada. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská komise, respektive jejich nejvyšší představitelé TeEdros Adhanom Ghebreyesus a Ursula von der Leyen, se v září 2020 účastnili první schůzky nově vzniklé Facilitační rady. Jde o orgán složený ze zástupců vládního i nevládního sektoru. Celý tento projekt vznikl na základě tzv. ACT Accelerator (Access to COVID-19 Tools Accelerator). ACT Accelerator je akt globální spolupráce započatý v dubnu 2020, za úkol má urychlit vývoj a distribuci vakcín, testů i léků. Za jeho vznikem stojí vedle WHO a Evropské komise také Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Další nově vzniklou silou je od listopadu 2020 EU Scientific Advice platform on COVID-19, tedy jakási Evropská vědecká poradní platforma pro záležitosti COVID-19. Jedná se o fórum pro koordinaci, setkává se na úrovni vědeckých poradců vlád členských států, umožňuje sdílet fungující praktiky a výměnu poznatků. Je také součástí poradních panelů ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí).

11. listopadu 2020 učinila Evropská komise první kroky k vytvoření Evropské zdravotní unie (European Health Union). Návrhy s sebou měly nést poučení ze současné krize a tedy i vyhlídky na možné předejití krizím budoucím a větší připravenost klíčových evropských agentur.

Jako další krok můžeme uvést ještě ten úplně první ze 13. března 2020. Jednalo se o oznámení Koordinovaného evropského postupu v reakci na ekonomické dopady pandemie covidu-19. Evropská komise v něm oznámila například koordinovaný postup členských států nebo mobilizaci evropského rozpočtu.

Neméně důležitým je pak projekt rescEU. Jedná se o zásobu převážně zdravotnických potřeb jako vakcíny, plicní ventilátory, laboratorní zásoby a ochranné prvky, např. roušky nebo rukavice. Rozhodnutí o založení těchto zásob bylo předsedkyní Komise oznámeno 19. března 2020.

Nepodařilo se nám nicméně dohledat žádné zmínky o striktně intraunijním krizovém štábu.

Francouzští pacienti byli od jara 2020 převáženi většinou do Německa, přijati byli ale také Švýcarskem, Rakouskem nebo Lucemburskem.

Vývoj koronavirové pandemie se ve Francii začal zhoršovat v polovině března 2020, podobně jako v sousední Itálii. Německá spolková republika Bádensko-Württembersko nabídla Francii, obzvláště jejím nejpostiženějším východním oblastem, pomoc s umísťováním pacientů v kritickém stavu na lůžka s plicními ventilátory. V tomto období přijalo Bádensko-Württembersko celkem 10 francouzských a italských pacientů.

Je však důležité zmínit, že i další německé spolkové země přijímaly pacienty ze zahraničí, hlavně pak z oblastí severní Itálie. Francouzské pacienty v té době přijalo také Švýcarsko. Na přelomu března a dubna nabídla svou pomoc také Česká republika. Fakultní nemocnice Brno měla přijmout 6 francouzských pacientů, kteří však nakonec nedorazili, podle tvrzení mluvčího francouzské ambasády v Praze proto, že se situace na východu země zlepšila a převoz již nebyl nutný.

V listopadu 2020 přijalo Německo další francouzské a nizozemské pacienty. Server Deutsche Welle uvádí, že do listopadu přijalo Německo celkem 130 francouzských pacientů. Země však přijala i pacienty z Itálie nebo Belgie, v Bavorsku byla lůžka připravená i pro Čechy.

Francouzští pacienti však nebyli převáženi jen do Německa. Rakousko a Lucembursko například přijaly celkem 14 pacientů na jednotky intenzivní péče.

Česko poskytlo humanitární pomoc nejen Španělsku a Slovinsku, ale i dalším zemím postiženým pandemií covidu-19.

V první vlně koronaviru na jaře 2020 poskytla Česká republika humanitární pomoc nejen zemím Španělska a Slovinska, ale i Itálii, která byla spolu se Španělskem v té době nezasaženější oblastí. Česká vláda poskytla ochranné prostředky jako pomoc v boji proti covidu-19 i dalším zemím.

Do Španělska a Itálie česká vláda v březnu 2020 vypravila 20 tisíc ochranných obleků. Do Slovinska ČR vyslala 500 tisíc roušek, 25 tisíc respirátorů a 5 tisíc ochranných obleků.

Ve víceletém finančním rámci pro období let 2021–2027 byly navýšeny rozpočty pro programy jako je Horizon Europe, Erasmus+ nebo EU4Health. Tyto programy podporují inovace, vzdělávání a zdravotnictví.

Víceletý finanční rámec (VFR) vymezuje limity pro schvalování jednotlivých ročních rozpočtů Evropské unie. Jedná se o meziinstitucionální dohodu (schvaluje jej Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament), která stanovuje závazné meze pro výdaje EU na víceleté, typicky sedmileté období. EU se pomocí tohoto rámce snaží vyhnout rozpočtovým krizím.

Evropská unie sestavila komplexní finanční balíček v hodnotě 1,8 bilionu eur na období let 2021–2027. Balíček se skládá z víceletého finančního rámce (zhruba 1074 miliard eur) a mimořádného finančního nástroje Next Generation EU (750 miliard eur) určeného na obnovu škod způsobených pandemií covidu-19. Program Next Generation EU představila Evropská komise v reakci na dopady pandemie v květnu 2020.

Změny oproti předchozímu schválenému VFR se týkaly například navýšení rámce o 15 miliard eur oproti dohodě z července 2020 na programy Horizont Evropa, Erasmus+, EU4Health, InvestEU, Fond pro integrovanou správu hranic, Humanitární pomoc, Práva a hodnoty anebo program Kreativní Evropa. Tyto změny byly přijaty po trojstranném jednání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU.

Hlavními prioritami jsou ve VFR ekologická a digitální transformace, které by měly vést k dosažení cílů EU v těchto oblastech. Právě jedním z nových programů je projekt Digitální Evropa, který má podpořit obecnou digitalizaci a vést ke konkurence schopné Evropě a strategické autonomii. Podstatným prvkem je ale také pomoc po koronavirové pandemii.

Je tedy pravdou, že oproti původním plánům byly navýšeny prostředky pro program Horizon, který fungoval v roce 2020 pod názvem Horizont 2020 a nyní nese název Horizon Europe. Program financuje oblasti výzkumu a inovací. Víc peněz půjde také na programy Erasmus+, který podporuje vzdělávání, a EU4Health, který má za cíl posílit zdravotní péči a dostupnost léků v jednotlivých státech.

Z usnesení Evropského parlamentu vyplývá, že až 80 % účinných látek, které EU používá, se vyrábí mimo Evropu, zejména pak v Číně a Indii. Evropská komise uvádí, že 80 % objemu mimounijních dovozů účinných látek pochází z pěti států, kromě jiných Číny a Indie.

Tento výrok byl pronesen v kontextu hodnocení závislosti členských států Evropské unie na dovozu účinných látek (active pharmaceutical ingredients – API) (.pdf, str. 3) ze třetích zemí. Tyto účinné látky jsou klíčové pro výrobu finálních léčiv.

Dle stanoviska (.docx, str. 3) Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, vědu a energetiku z června 2020, ale také usnesení Evropského parlamentu ze září 2020 je 60–80 % účinných látek vyráběno v zemích mimo EU, a to především v Číně a Indii.

Evropská komise pak ve svém podkladovém materiálu (.pdf) rozděluje účinné látky do dvou kategorií (.pdf, str. 1).

První kategorií jsou takzvané generické účinné látky. Ty se vyznačují expirací patentů, mohou tak být legálně vyráběny kdekoliv na světě. Právě proto je nyní jejich výroba alokována z důvodu nižších nákladů na výrobu v zemích mimo Evropskou unii.

Druhým typem jsou takzvané inovativní účinné látky, které slouží k výrobě nových a pokročilých léčiv. Tyto jsou ve větší míře vyráběny v zemích Evropské unie (.pdf, str. 1). Nicméně i tak jsou k výrobě používány především zdroje, které pochází ze zemí ležících mimo Evropskou unii.

Podle pracovního dokumentu Evropské komise z května 2021 pochází (.pdf, str. 64) 53 % dovozů účinných látek ze třetích zemí, zbývajících 47 % pak představuje import ze zemí EU. 80 % objemu mimounijních dovozů účinných látek pochází z pěti států, konkrétně se jedná o Čínu, Spojené státy americké, Spojené království, Indonésii a Indii.