#2 Evropské řízení pandemie

Jednou z prvních reakcí některých členských států na výskyt onemocnění covid-19 v březnu 2020 bylo mj. uzavření hranic a zákaz vývozu respirátorů a dalších ochranných pomůcek.

24. ledna 2020 byl v Evropě potvrzen první výskyt onemocnění covidu-19, a to konkrétně ve Francii. V následujících dnech potvrdily první výskyty onemocnění také Německo či Finsko.

V první polovině března 2020 se Evropa následně stala novým epicentrem pandemie koronaviru. Část členských států EU vyhlásila nouzový stav, zavřela obchody, restaurace a školy. Kvůli nárůstu nových případů a obavě z šíření onemocnění uzavřely Česká republika, Polsko a Dánsko své hranice, tzn. zakázaly vstup do země cizincům a svým vlastním občanům zakázaly vycestovat do zahraničí. Své hranice uzavřely například také Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Španělsko nebo Kypr, částečně pak i Německo.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nicméně tehdy uzávěry hranic členských států EU kritizovala: „Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod.“ Lepším řešením podle ní mělo být provádění kontrol zdravotního stavu, „ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích, nebo v rámci území členských států“.

Na začátku března, kvůli strachu z nedostatku zdravotnického materiálu (včetně respirátorů) pro svou domácí poptávku, Německo, Francie a Česká republika zakázaly vyvážení tohoto zboží do ostatních zemí. S tímto krokem, který např. agentura Reuters popisovala jako porušení principu volného pohybu zboží v EU, nesouhlasili někteří vrcholní představitelé EU. K solidaritě mezi členskými státy vyzývali mimo jiné eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakides či eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič, podle kterého tato opatření mohla „podkopat kolektivní přístup“ ke zvládání nastalé koronavirové krize.

17. března 2020 se nicméně nakonec všechny členské státy EU dohodly na uzavření vnějších hranic Unie na 30 dnů, aby se zamezilo šíření onemocnění covid-19. Výjimku měli například jen lékaři, výzkumní pracovníci či diplomaté. Dále se státy EU shodly na zajištění plynulé přepravy léků a zdravotnického materiálu přes své vnitřní hranice. EU také podmínila (.pdf) vývoz některých ochranných pomůcek mimo Unii vývozním povolením, a to kvůli rostoucí poptávce a nedostatku tohoto materiálu v některých členských zemích. Toto omezení se vztahovalo i na prostředky pro ochranu úst a nosu.

USA v únoru 2021 uplatnily zákon o obranné výrobě (Defense Production Act), který nyní zavazuje firmy, aby přednostně dodávaly materiál potřebný k výrobě vakcín pouze domácímu trhu. V konečném důsledku tak USA do značné míry zamezují vývozu tohoto materiálu do zahraničí.

Předně uveďme, že zde nizozemský europoslanec Bas Eickhout mluví o tématu vakcín a rozdílném přístupu Evropské unie a Spojených států.

Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena 5. února 2021 oznámili, že v rámci národní strategie boje proti pandemii covidu-19 (.pdf) USA využijí tzv. Defense Production Act (DPA), tedy zákon o obranné výrobě. A to konkrétně s cílem zvýšit produkci testovacích sad pro domácí použití, chirurgických rukavic pro zdravotníky, a především s cílem zvýšit produkci vakcín proti covidu-19.

Na základě DPA tak nyní mohou Spojené státy americké například nařídit soukromým společnostem, aby své závazky a smlouvy, které se týkají dodávek materiálu potřebného k výrobě vakcín, přednostně plnily v USA. Nikoli tedy u svých ostatních klientů v zahraničí.

Uveďme, že za tento přístup Spojené státy kritizoval například CEO Serum Institute of India, jednoho z největších výrobců vakcín proti covidu-19 na světě. Na konci dubna sice USA souhlasily s vývozem filtrů, které Indie k produkci vakcín potřebuje, ke zrušení opatření DPA ale nedošlo.

Bílý dům o zmíněném opatření uvádí, že nejedná o „zákaz vývozu“ či o „jakékoli omezení prodeje“ zahraničním klientům a společnosti podle něj mohou materiál na výrobu vakcín „vyvážet, jak potřebují“. K vývozu tak v určitých případech dochází. Nicméně vzhledem k tomu, že výrobci musejí přednostně plnit závazky vůči americkému trhu, v konečném důsledku opatření DPA exportu do značné míry zamezuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dodejme, že jako o „zákazu vývozu“ o opatření informovala například agentura Reuters, stejně se pak vyjadřoval například zástupce Serum Institute of India nebo také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Na závěr doplňme, že představitelé EU kritizovali Spojené státy i kvůli omezením exportu samotných vakcín. V USA bylo k březnu 2021 vyrobeno 164 milionů dávek vakcín, z toho všech 100 % mířilo na domácí americký trh. První dávky do zahraničí vyvezla americká společnost Pfizer až na konci dubna. Podle posledních aktuálních informací z 19. května USA exportovaly pouze cca 3 miliony z celkových 333 milionů dávek.

Indie je přední světový výrobce vakcín jak vzhledem k velikosti výrobních kapacit, tak produkce vakcín proti covidu-19. V důsledku nové vlny epidemie, která zemi zasáhla na jaře 2021, Indie zastavila export těchto vakcín.

Dle analytické společnosti Airfinity je Indie zatím v celkovém počtu vyrobených vakcín na čtvrtém místě za Čínou, Spojenými státy a zeměmi Evropské unie – Belgií a Německem (.pdf, str. 5). Co se však týče samotných existujících výrobních kapacit, jiná, dřívější analýza stejné společnosti, publikovaná prostřednictvím německé veřejnoprávní televize Deutsche Welle, přiřkla Indii druhé místo za Spojenými státy.

You will find more infographics at Statista

V Indii rovněž sídlí Serum Institute of India, který je agenturou Reuters označován za největšího výrobce vakcín na světě vzhledem k počtu jednotlivých dávek. Je tedy možné konstatovat, že Indie skutečně patří mezi přední světové výrobce vakcín.

Druhá část výroku se týká samotné epidemické vlny onemocnění covid-19. Média v průběhu března a dubna 2021 opakovaně informovala o katastrofální situaci v Indii, kdy se nedaří zabraňovat šíření nemoci ve venkovských oblastech, kde téměř absentuje zdravotní péče. Přehled současné situace poskytuje i české velvyslanectví: „Indie aktuálně čelí největší vlně pandemie co do rozsahu i rychlosti šíření koronavirové nákazy.“ Samotná data o počtech nakažených a zemřelých poskytuje i server Univerzity Johnse Hopkinse nebo web Our World in Data.

V důsledku nepříznivé situace zastavila Indie vývoz vakcín. O zákazu a jeho případných důsledcích je možné se dočíst v některých zahraničních médiích – například Financial Times, New York Times, BBC nebo Deutsche Welle. Dle agentury Reuters pravděpodobně neobnoví vývoz vakcín nejméně do října.

Premiér Babiš na jednání Evropské rady v prosinci 2019 vyjádřil souhlas s navrhovanou uhlíkovou neutralitou. Poté však skutečně na jaře 2020 vyzýval k zapomenutí Zelené dohody pro Evropu, která podle jeho slov ničí automobilový průmysl, a tedy i ekonomiku ČR.

Green Deal neboli tzv. Zelená dohoda pro Evropu je plán, který má za úkol připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Evropská komise tento plán představila v prosinci 2019 a následně se jím zabývala Evropská rada. Na jejím tehdejším jednání zástupci všech států EU, kromě Polska, vyjádřili podporu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, který je součástí Zelené dohody. Připomeňme, že jednání Evropské rady se účastnil i premiér Babiš, a byl tak jedním z těch, kteří tento závazek podpořili.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně po jednání Rady EU 27. února 2020 vydalo tiskovou zprávu, v níž ambice evropské Zelené dohody kritizuje. Přímo se zde uvádí: „Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50–55 %.“

Na rétoriku MPO přistoupil také premiér Babiš, který na tiskové konferenci 16. března 2020 po jednání vlády prohlásil: „Já se samozřejmě připravuji na to jednání s premiéry, abychom řekli jasně, že Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit skutečně na koronavir.“ Uvedené vyjádření Andreje Babiše následně zveřejnily také zahraniční zdroje, například agentura Reuters nebo server Euractiv.com.

S podobnou rétorikou vystoupil premiér Babiš i v rozhovoru pro ČT24 15. dubna 2020, kde prohlásil: „Doufám, že Brusel zapomene na green dealy, které ničily automobilový průmysl a naši ekonomiku. Čekám, že Evropa začne podporovat tradiční průmysl.“

Na tiskové konferenci po jednání V4 s kancléřkou Merkelovou v úterý 19. května 2020 k Zelené dohodě Andrej Babiš například uvedl: „Bavili jsme se samozřejmě o tom, jak ty peníze použít. Já myslím, že je dobře, že Evropská komise v rámci té krize byla flexibilnější, a je důležité, abychom měli tu flexibilitu nadále, abychom mohli ty peníze čerpat na to, co my potřebujeme. Ano, a to je i ta otázka toho Green Dealu, to znamená, kde my jasně říkáme: Ano, Green Deal je u nás o vodě, o suchu, o kůrovci a tak dále.“

Na konci téhož týdne, tedy v pátek 22. května 2020, citoval server iHned.cz a později i Deník N pasáže z dopisu, který jménem české vlády Evropské komisi zaslal ministr životního prostředí Richard Brabec. Existenci dopisu pro Deník N potvrdila mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková, podle níž ho před odesláním schválil i premiér Babiš. V tomto dopise ministr Brabec údajně podporuje „vysoké environmentální ambice“ Unie.

Pozice České republiky se tedy do značné míry změnila. Pro hodnocení námi ověřovaného výroku je však podstatné, že premiér Babiš skutečně vyzýval k tomu, ať EU na Zelenou dohodu zapomene.