#16 – Dlouhodobé společenské dopady pandemie

Pandemie opravdu měla negativní dopad na mentální zdraví mladých dospělých, a to v celosvětovém měřítku. Výskyt běžných duševních onemocnění se v Česku podle Národního ústavu duševního zdraví zdvoj- až ztrojnásobil.

Slovinský poslanec Evropského parlamentu Milan Brglez se v rozhovoru zmínil, že jedním z hlavních dopadů pandemie na obyvatele Evropské unie je zhoršení duševního zdraví, a to hlavně mezi mladistvými. Toto tvrzení potvrzují výzkumy jak mezinárodní, tak v rámci Česka.

Podobně se vyjádřil například ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler v rozhovoru pro Český rozhlas v prosinci 2021. Winkler potvrdil (audio, čas 18:46), že „pandemie způsobila to, že velmi výrazně vzrostl výskyt běžných duševních onemocnění, jako jsou úzkosti a deprese v té dospělé populaci“. Jako důvod uvedl lockdownová opatření, která lidem zamezila stýkat se s přáteli a blízkými, stejně jako věnovat se koníčkům a volnočasovým aktivitám. Winkler dále uvedl, že výskyt deprese a sebevražednosti se v České republice ztrojnásobil a výskyt úzkostí zdvojnásobil. K tomuto nárůstu došlo podle studie (.pdf, str. 1) Národního ústavu duševního zdraví hlavně mezi mladými dospělými a lidmi, kteří se nachází v tíživé ekonomické situaci, protože např. přišli o práci či mají minimální příjem.

Studie (.pdf) publikovaná v červnu 2020 v časopise Psychological Medicine, který vydává univerzita v Cambridge, toto rovněž u mladých lidí potvrdila. Podle výzkumníků z Cambridge byly (str. 824, 831) ekonomické a psychologické stresory (příčiny stresu), zahrnující (str. 826) ztrátu příjmu a omezení zaběhlého způsobu života či sociálních kontaktů, druhým nejsilnějším faktorem, který se podepsal na celkovém nárůstu vnímaného stresu a vzteku. Nejvíce však tento nárůst souvisel s psychickou (ne)pohodou před pandemií.

Výzkumníci se dotazovaných také ptali (.pdf, str. 828), jak se obecně cítí v porovnání s obdobím před pandemií, přičemž 31 % z nich odpovědělo, že se momentálně cítí výrazně hůře než před pandemií, a jen 19 % se cítí výrazně lépe.

Výsledky těchto studií potvrzuje i Světová zdravotnická organizace (WHO) – podle ní v důsledku pandemie covidu-19 došlo celosvětově k nárůstu případů úzkostí a depresí o 25 %.

Nástroj Evropské unie SURE umožňuje členským státům získat půjčky na boj proti negativním hospodářským a sociálním dopadům pandemie covidu-19. SURE v roce 2020 podle Evropské komise zachránil před nezaměstnaností přibližně 1,5 milionu lidí a celkově v EU podpořil 31 milionů lidí.

SURE (z anglického Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency) je nástroj Evropské unie, který má za cíl snížit riziko nezaměstnanosti. Členské státy mohou díky tomuto programu získat finanční prostředky na boj proti negativním hospodářským a sociálním důsledkům pandemie covidu-19.

Státy EU mají možnost čerpat finanční pomoc v celkové výši až 100 miliard eur ve formě půjček. Tyto půjčky členským zemím pomáhají pokrýt náhlé zvýšení výdajů na zachování zaměstnanosti. Tento nástroj využilo 19 členských zemí, včetně České republiky, které byly vyplaceny 2 miliardy eur.

V březnu 2022 Evropská komise zveřejnila třetí zprávu (.pdf) o dopadu nástroje SURE. Stejně jako první dvě zprávy, také třetí zhodnocení programu SURE konstatovalo úspěch tohoto nástroje při ochraně pracovních míst. Podle Evropské komise v roce 2020 SURE před nezaměstnaností zachránil v EU přibližně 1,5 milionu lidí a nějakou formu podpory díky SURE dostalo 31 milionů lidí a 2,5 milionu podniků. V loňském roce SURE poskytl podporu 3 milionům lidem a 400 tisícům podniků.