Podmínění čerpání z evropského fondu obnovy

Pravdivé výroky

Evropská unie vyčlenila na finanční balíček na podporu ekonomiky Next Generation EU (tzv. evropský fond obnovy) celkem 750 miliard eur. Přibližně 390 miliard eur má k členským státům EU směřovat ve formě grantů, zbývajících 360 miliard eur poté ve formě půjček.

Dne 21. července 2020 se vedoucí představitelé Evropské unie dohodli na dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021–2027 v objemu 1 074,3 miliardy eur a na balíčku Next Generation EU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur (v cenách z roku 2018), který „má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií“.

Ve spojitosti s touto dohodou byla Evropská komise zmocněna vypůjčit si zmíněných 750 miliard eur na finančních trzích. 52 % z této sumy, tedy zhruba 390 miliard eur, je v rámci nástroje Next Generation EU vyčleněno na granty, 48 % (360 miliard eur) poté na půjčky členským zemím EU.

Prostředky NGEU jsou také dále rozděleny do celkem sedmi programů. Největší objem peněz, konkrétně 672,5 miliardy eur, směřuje na financování Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Poté, co jednotlivé unijní státy Evropské komisi předloží své národní plány reforem a investic (.pdf, str. 4), budou následně moci prostřednictvím RRF získat celkově 312,5 miliardy eur v grantech a 360 miliard eur ve formě půjček.

Další finance poputují v rámci Next Generation EU také na iniciativu REACT-EU (Pomoc na podporu oživení pro soudržnost a území Evropy), Fond pro spravedlivou transformaci (FST), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program InvestEU a investiční program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (.pdf). Část prostředků je také vyčleněna na systém RescEU, v rámci něhož je v případě nouze poskytováno či zprostředkováváno chybějící zdravotnické vybavení zemím v EU i mimo ni.

EU zřídila Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) jakožto ústřední prvek evropského fondu obnovy. Evropská komise i Rada Evropské unie již schválily slovenský národní plán obnovy. Slovensko bude moci z RRF čerpat 6,3 miliardy eur.

Dne 21. července 2020 se vedoucí představitelé EU dohodli na komplexním balíčku v celkové hodnotě 1 824,3 miliardy eur. Ten spojuje víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2021–2027 v objemu 1 074,3 miliardy eur a nástroj na podporu oživení ekonomiky NextGenerationEU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur (v cenách z roku 2018).

Ústředním prvkem NGEU je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který disponuje prostředky v hodnotě 672,5 miliardy eur. Z této částky bude 312,5 miliardy eur financováno formou grantů a 360 miliard eur formou půjček. Doplňme, že RFF byl zřízen nařízením (.pdf) přijatým v únoru 2021.

Členské státy si připravily své národní plány pro oživení a odolnost, které stanovují jejich programy reforem a investic. Tyto plány mají obsahovat ucelený soubor projektů v různých oblastech. Jedná se zejména o oblasti ekologie, digitalizace, udržitelného růstu, sociální a územní soudržnosti, zdraví či vzdělání.

Pro vypracování jednotlivých plánů Evropská komise stanovila jedenáct pravidel, podle kterých bude plány posuzovat a členské státy se jimi musí řídit. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů.

Slovensko svůj národní plán obnovy (.pdf) předložilo Evropské komisi na konci dubna 2021. V plánu se počítá s investicemi v celkové výši téměř 6,6 miliard eur (.pdf, str. 10). V červnu pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová předala ohodnocení slovenského národního plánu premiéru Eduardu Hegerovi a oznámila, že Komise plán schválila. Pro Slovensko je nakonec v grantech alokováno 6,3 miliardy eur (.pdf, str. 1).

Uveďme, že Slovensko o žádné půjčky z RRF nepožádalo (.pdf, str. 2). Z výše zmíněného nařízení o zřízení RRF pak vyplývá (.pdf, str. 52), že o půjčky si každý členský stát může zažádat až do 31. srpna 2023. Aby mu byla půjčka ze strany EU udělena, musí ovšem revidovat svůj národní plán obnovy (str. 52).

V červenci 2021 byl pak slovenský národní plán obnovy schválen rovněž Radou EU, a Slovensko tak může čerpat předběžné financování do výše 13 %.

Evropská unie zřídila Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), který má podpořit ekonomiky členských států. Pakliže členské země chtějí z fondu čerpat, musí splnit 11 podmínek. Mezi nimi je např. požadavek, aby 37 % prostředků šlo na ekologickou transformaci a 20 % na digitalizaci.

Finanční prostředky by měly pomoci napravit (.pdf, str. 6) hospodářské a sociální škody způsobené pandemií covidu-19 a nasměrovat přechod k udržitelné Evropě, která bude připravená na budoucí výzvy. Podpoří rovněž transformaci EU prostřednictvím jejích hlavních politik, zejména Zelené dohody pro Evropu a digitální revoluce.

V rámci grantů bude 70 % prostředků, tedy 218,75 miliardy eur, přiděleno v letech 2021 a 2022 na základě následujících kritérií: nezaměstnanost v období 2015–2019, převrácená hodnota HDP na obyvatele a podíl obyvatelstva. Zbývajících 30 % by mělo být přiděleno do konce roku 2023 na základě pozměněných kritérií, a to: poklesu reálného HDP v roce 2020, celkového poklesu reálného HDP v období 2020–2021, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a podílu obyvatelstva.

Členské státy si rovněž připravily své národní plány pro oživení a odolnost, které stanovují jejich programy reforem a investic. Tyto plány mají obsahovat ucelený soubor projektů v různých oblastech. Jedná se zejména o oblasti ekologie, digitalizace, udržitelného růstu, sociální a územní soudržnosti, zdraví či vzdělání.

Plány musí mj. obsahovat také příspěvek k ekologické a digitální transformaci. Členské státy jsou povinny (.pdf, str. 1) přidělit alespoň 37 % rozpočtu na ekologickou transformaci a dalších nejméně 20 % na digitalizaci. Důležitým bodem je rovněž zavedení odpovídajících kontrolních systémů pro prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů.

K 31. květnu 2021 Rada Evropské unie obdržela od všech 27 členských států formální oznámení o schválení výdajů EU na oživení ekonomiky. K 23. červnu pak Komise posoudila národní plány pro oživení a odolnost celkem dvanácti členských států, 13. července 2021 pak Rada EU tyto plány odsouhlasila.

Zmíněná kritéria se tedy týkají pouze RRF, nikoliv celého „fondu obnovy“ Next Generation EU, ale vzhledem k tomu, že RRF zabírá naprostou většinu prostředků z tohoto fondu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Národní plány obnovy musí splňovat jedenáct kritérií, na základě nichž jsou pak jednotlivě posuzovány Evropskou komisí. Po schválení Komisí musí být plány odsouhlaseny také představiteli členských států v Radě Evropské unie.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo Evropskou Komisí stanoveno jedenáct pravidel, podle nichž budou plány Evropskou komisí posuzovány a členské státy je musí následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů.

Rada Evropské unie na návrh Komise schvaluje (.pdf, str. 69) jednotlivé národní plány prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, a to „zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise“ (str. 72). Uveďme, že členové Rady jsou ministři vlád členských států. 13. července 2021 ministři hospodářství a financí členských států EU odsouhlasili první národní plány na oživení ekonomiky.

EU zřídila Nástroj pro oživení a odolnost (RRF). Jednotlivé členské státy si v rámci toho připravily národní plány obnovy, které budou financovány ze strany EU. Aby byly finanční příspěvky vyplaceny, musí členské země předem splnit závazky stanovené právě ve svých plánech.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo Evropskou Komisí stanoveno jedenáct pravidel, podle kterých budou plány Evropskou komisí posuzovány a členské státy je musí následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů. Uveďme, že první národní plány byly ze strany EU odsouhlaseny 13. července 2021.

RRF byl zřízen nařízením (.pdf) přijatým v únoru 2021. Toto nařízení určuje pravidla pro vyplácení finančních příspěvků a půjček členským státům (str. 79–81). Z nařízení vyplývá, že jednotlivé státy podají Komisi žádost o proplácení jednotlivých splátek (tranší) poté, co splní závazky, které si stanovily ve svých národních plánech obnovy (str. 79). Žádosti mohou být podány dvakrát ročně (str. 79).

Evropská Komise následně posoudí (.pdf, str. 79), zdali byly příslušné závazky skutečně splněny. V nařízení dále stojí: „pokud Komise vydá kladné posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky“ (str. 80). Jestliže Komise dojde k závěru, že členský stát své cíle nesplnil, vyplácení bude pozastaveno (str. 80).

Výrok Michala Šimečky hodnotíme jako pravdivý, neboť se finanční prostředky (respektive jednotlivé tranše) ze strany EU uvolní až poté, co Komise rozhodne, zdali členský stát plní cíle stanovené ve svém národním plánu obnovy.

Princip „do no harm“ vyžaduje, aby členské státy EU neinvestovaly do projektů, které by významně zhoršily kvalitu životního prostředí. Zásada je opravdu jedním z kritérií tzv. evropského fondu obnovy, které musí členské země splnit, aby z fondu mohly čerpat prostředky.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo také Komisí stanoveno jedenáct pravidel, podle nichž budou plány Evropskou komisí posuzovány a členské státy je musí následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů.

Jedním z kritérií je skutečně princip „do no significant harm“, tedy zásada významně nepoškozovat životní prostředí. Výše zmíněné nařízení uvádí (.pdf, str. 66), že každý národní plán musí zajistit „aby žádné opatření k provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo cíle v oblasti životního prostředí.“

Nařízení poskytuje definici zásady „významně nepoškozovat.“ Uvádí (.pdf, str. 39), že „významně nepoškozovat znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl.“ Zásada je pak blíže definována (.pdf, str. 35) v nařízení z června 2020.

Výrok Michala Šimečky hodnotíme jako pravdivý, jelikož zásada významně nepoškozovat je součástí evropského fondu obnovy a je jedním z kritérií, podle nichž Komise posuzuje jednotlivé národní plány na oživení ekonomiky. Zásada pak skutečně vyžaduje, aby členské státy neinvestovaly do projektů, které by se podílely na zhoršení kvality životního prostředí.

EU v prosinci 2020 schválila zavedení mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním zásad právního státu. To se týká i prostředků přidělovaných členským zemím EU na jejich národní plány obnovy prostřednictvím fondu Next Generation EU.

Na plánu zavést tzv. režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie se vedoucí představitelé EU dohodli v červenci 2020 v rámci summitu, na němž probíhalo jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na roky 2021–2027 a o tzv. fondu obnovy Next Generation EU. Ke schválení mechanismu, který podmiňuje čerpání unijních finančních prostředků dodržováním zásad právního státu, následně došlo v prosinci 2020.

Zmíněná podmíněnost se vztahuje právě také na zdroje přidělené členským státům prostřednictvím fondu Next Generation EU, „který má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií“. Ústřední složkou tohoto fondu je Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), jehož prostřednictvím mohou země EU získat celkově až 672,5 miliardy eur. Konkrétně 312,5 miliardy eur ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Aby jednotlivé členské státy mohly prostředky z RRF čerpat, musí Evropské komisi předložit (.pdf, str. 59) národní plán obnovy. Komise následně tento plán reforem a investic posuzuje podle určených kritérií (.pdf, str. 65–68) a v případě jejího kladného vyjádření poté národní plán schvaluje Rada EU.

Maďarsko svůj plán reforem a investic, v němž žádá o dotace z RRF ve výši 7,2 miliardy eur, předložilo Evropské komisi 12. května 2021. K posouzení ze strany Komise mělo dojít do dvou měsíců (.pdf, str. 64), tedy do 12. července, vydání posudku však bylo nakonec odloženo. Podle vyjádření představitelů EU plán Maďarska nesplňuje dvě hodnoticí kritéria ve spojitosti s nedostatečnými protikorupčními opatřeními. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni k probíhající analýze například uvedl, že Evropská komise pracuje „na aspektech souvisejících s dodržováním zásad právního státu“.

Doplňme, že pokud Evropská komise shledá, že k porušení zásad právního státu v dané členské zemi skutečně došlo, může v takovém případě přijmout opatření (čl. 5) na ochranu rozpočtu Unie, například pozastavit platby. Dotčený členský stát nicméně může „kdykoli přijmout nová nápravná opatření“, a v důsledku tak původní rozhodnutí Komise zvrátit.

Nepravdivé výroky

Komise 15. července zahájila proti Maďarsku právní kroky ve spojitosti s přijatým zákonem, který mezi dětmi do 18 let zakazuje šířit materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví. K předložení věci Soudnímu dvoru však nedošlo a v následujících měsících ani dojít nemůže.

Evropská komise v tiskové zprávě 15. července 2021 uvedla, že z její strany došlo k zahájení právních kroků vůči Maďarsku kvůli porušování základních práv LGBTQI osob. A to ve spojitosti s maďarským zákonem o přijetí přísnějších opatření proti pedofilním pachatelům a změně některých zákonů o ochraně dětí, jenž vešel v platnost na začátku července 2021.

Ten totiž obsahuje také body, které například zakazují šířit mezi dětmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu, změnu pohlaví nebo odchylku od genderové identity určené při narození. To se týká oblasti vzdělávání, ale i filmů, dokumentů či reklam, které cílí na osoby mladší 18 let.

Dle maďarské vlády má tento zákon zajistit zdravý tělesný a dušení vývoj dětí. Někteří kritikové této právní úpravy, například Maďarská reklamní asociace, nicméně upozorňují, že zákon určitým způsobem klade na roveň pedofilii a homosexualitu. Maďarská lidskoprávní organizace Háttér také varovala, že zákon nejen omezí svobodu projevu, ale ohrozí i duševní zdraví mladých lidí patřících k sexuálním menšinám, protože jim v důsledku znemožní „přístup k informacím a k podpoře“.

Daný zákon také vyvolal kritiku ze strany většiny lídrů EU, kteří ještě před jeho konečným schválením zveřejnili otevřený dopis, v němž 24. června vyzvali Evropskou komisi, aby proti němu zasáhla. Uveďme, že Česká republika tuto deklaraci nepodpořila.

8. července poté Evropský parlament přijal usnesení, podle něhož je maďarský zákon „v rozporu s hodnotami, zásadami a právem EU“. Dokument také vyzval Komisi, „aby v souvislosti se zákonem okamžitě podnikla právní kroky“ a aby „v případě nutnosti využila všechny procesní nástroje Soudního dvora“.

Jak je zmíněno v úvodu, v polovině července následně Komise oznámila, že proti Maďarsku zahájila řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s rovností a ochranou základních práv, a to na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 160). Maďarské orgány nicméně dostaly na vyjádření dva měsíce. Po vyjádření Maďarska Komise vydá odůvodněné stanovisko a v případě, že shledá porušení unijního práva, dá Maďarsku další čas na sjednání nápravy. Až pokud v této lhůtě Maďarsko zákon neupraví, bude moci Komise danou věc předložit (.pdf, str. 161) Soudnímu dvoru EU v Lucembursku. V praxi přitom platí, že většina řízení o nesplnění povinnosti je skončena ještě před tím, než je celá věc předložena Soudnímu dvoru. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť řízení před Soudním dvorem EU zatím nebylo zahájeno, přičemž není ani jisté, zda se tak stane.

#6 – Podmínění čerpání z evropského fondu obnovy